ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.29.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 29/2021-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 13. 5. 2021 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky L. P. , nar. XY v XY, rozsudkem Okresního soudu v Limasolu, Kyperská republika, ze dne 3. 7. 2015, sp. zn. 6870/15, který nabyl právní moci dne 3. 7. 2015, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Limasolu, Kyperská republika, ze dne 3. 7. 2015, sp. zn. 6870/15, který nabyl právní moci dne 3. 7. 2015, byl L. P. uznán vinným jednak trestným činem spiknutí za účelem spáchání vážného trestného činu podle §371, §300 a §20, hlava 154 kyperského trestního zákoníku (jednání popsané pod bodem 1. obžaloby), dále trestným činem podvodu podle §300 a §20, hlava 154 kyperského trestního zákoníku (jednání popsané pod bodem 2. obžaloby), trestným činem spiknutí za účelem trestného činu podle §372, §297, §301(a) a §20, hlava 154 kyperského trestního zákoníku (jednání popsané pod bodem 3. obžaloby) a trestným činem zajištění úvěru za pomoci falešných prostředků podle §297, §301(a) a §20, hlava 154, kyperského trestního zákoníku (jednání popsané pod bodem 4. obžaloby). Citovaným rozsudkem kyperského soudu byl L. P. odsouzen za jednání popsané pod bodem 1. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, za jednání popsané pod bodem 2. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, za jednání popsané pod bodem 3. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců a za jednání popsané pod bodem 4. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Limasolu se L. P. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že
1. společně se spoluobviněným R. H. se v době mezi 10. a 25. 5. 2014 v Lemesosu, okres Lemesos, Kyperská republika, spikli s P. Č., původem z České republiky, za účelem spáchání vážného trestného činu, konkrétně podvodu (viz jednání popsané pod bodem 2.),
2. společně se spoluobviněným R. H. v době mezi 10. a 25. 5. 2014 v Lemesosu, okres Lemesos, Kyperská republika, za pomoci podvodného triku, obdrželi u hotelu A. B. H. úvěr ve výši 24.845 €, a to rezervováním čtyř pokojů s čísly 210, 212, 234 a 524 s tím, že provedou úhradu kreditní kartou, avšak namísto toho dne 25. 5. 2014 hotel opustili bez zaplacení nebo uhrazení výše uvedené částky, zanechávajíc účet bez vyrovnání, když obviněný R. H. v den odjezdu požádal o to, aby hotelové účty obviněných byly převedeny na jeho pokoj a ač se zavázal zaplatit úhradu za čtyři pokoje a požádal o prodloužení pobytu, společně s ostatními osobami hotel opustil, přičemž obviněný L. P. si od poškozeného provozovatele hotelu zajistil poskytnutí služeb, za které však nezaplatil žádnou částku a hotel upustil, aniž by se o úhradu služeb jakkoli zajímal,
3. společně se spoluobviněným R. H. se v době mezi 10. a 25. 5. 2014 v Lemesosu, okres Lemesos, Kyperská republika, spikli s P. Č., původem z České republiky, za účelem spáchání vážného trestného činu, konkrétně zajištění úvěru za pomoci falešných prostředků (viz jednání popsané pod bodem 4.),
4. společně se spoluobviněným R. H. si v době mezi 10. a 25. 5. 2014 v Lemesosu, okres Lemesos, Kyperská republika, zajistili v hotelu A. B. H. uzavřením dluhu nebo převzetím povinnosti úvěr ve výši 24.845 € za pomoci falešných prostředků.
3. Dne 6. 5. 2021 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Limasolu, Kyperská republika, ze dne 3. 7. 2015, sp. zn. 6870/15, který nabyl právní moci dne 3. 7. 2015, ve vztahu k osobě odsouzeného L. P. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že L. P. je občanem České republiky, byl pravomocně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušným soudem Kyperské republiky, a odsouzení se týká jednání, které vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky [konkrétně by bylo možno celé jednání odsouzeného, popsané pod body 1. až 4. rozsudku cizozemského soudu, právně posoudit jako jeden skutek naplňující zákonné znaky skutkové podstaty zločinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3, odst. 4 písm. a) českého trestního zákoníku]. Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky pro vydání rozhodnutí podle ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, zejména okolnosti a povaha jednání, jímž byl odsouzený uznán vinným, jakož i předem promyšlený a koordinovaný způsob provedení činu, na kterém se vědomě podílelo více osob tvořících organizovanou skupinu soustředěnou právě na spáchání dotčeného úmyslného trestného činu. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována rovněž celkovou výší poškozenému provozovateli hotelu způsobené škody (tj. 24.845 €, resp. 681.349 Kč), jež mnohonásobně převyšuje zákonnou hranici větší škody ve smyslu §138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku (tj. částku 100.000 Kč), která je kvalifikačním znakem trestného činu podvodu podle §209 odst. 3 tr. zákoníku.
8. Rovněž ve vztahu k druhu a výši uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byl za výše popsané jednání uložen již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody (resp. v souhrnu čtyři nepodmíněné tresty odnětí svobody v celkové výměře pěti let), odpovídající zákonným podmínkám podle právního řádu České republiky, kde by byl odsouzený za identické jednání podle §209 odst. 4 tr. zákoníku ohrožen trestem odnětí svobody ve výměře od dvou do osmi let. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení L. P. příslušným soudem Kyperské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzeného L. P. zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. 5. 2021
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu