ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.39.2021.1
11 Tcu 39/2021-
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 15. 7. 2021 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky L. U. , narozeného XY v XY, okres Ostrava-město, rozsudkem porotního soudu v Paříži ze dne 12. 2. 2010, sp. zn. 1011900635, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem porotního soudu v Paříži (dále jen „cizozemský soud“) ze dne 12. 2. 2010, sp. zn. 1011900635, který nabyl právní moci dne 23. 2. 2010, byl L. U. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu násilí se zbraní, jehož následkem je způsobení neúmyslné smrti podle článků 222-7 a 228-8 alinea 1 č. 10 ve spojení s článkem 132-75 francouzského trestního zákoníku, za který mu byl týmž cizozemským soudem uložen podle článků 222-44, 222-45 a 222-48 francouzského trestního zákoníku trest odnětí svobody v trvání 10 (deseti) let.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označeného trestného činu, takto: dne 16. 2. 2018, na národním území, s tím, že spáchané skutky nejsou promlčeny, podrobil E. R. mučení a barbarskému jednání, v tomto případě popřením její lidské důstojnosti, způsobivší jí nesmírné ponížení a velké utrpení tím, že jí do pochvy zavedl různé předměty, což způsobilo její smrt, aniž by měl záměr smrt způsobit.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že L. U. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě nejméně trestnému činu těžkého ublížení na zdraví podle §145 tr. zákoníku).
7. Stran posouzení shora popsaného skutku, má Nejvyšší soud za to, že tento vykazuje nejméně znaky zvlášť závažného zločinu těžkého ublížení na zdraví podle §145 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. To proto, neboť odsouzený jinému úmyslně způsobil těžkou újmu na zdraví a tímto činem jí následně způsobil – z nedbalosti – smrt. Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený se totiž dopustil trestného činu, jehož objektem je zájem na ochraně lidského zdraví, zprostředkovaně pak také lidský život samotný. Nelze přitom pominout způsob spáchání činu odsouzeným, označený příslušnými cizozemskými orgány za „mučení a barbarské jednání“, kterýžto rovněž zvyšuje společenskou škodlivost jednání odsouzeného. Co se týče druhu uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení L. U. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 7. 2021
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.