ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.45.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 45/2021-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 31. 8. 2021 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky Z. D., nar. XY v XY, okres XY, rozsudkem Trestního soudu č. 5 v Granadě, Španělské království, ze dne 14. 10. 2013, sp. zn. 46/2013, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Granadě – druhého oddělení, Španělské království ze dne 2. 2. 2015, sp. zn. 55/2015, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
I. Rozsudkem Trestního soudu č. 5 v Granadě, Španělské království, ze dne 14. 10. 2013, sp. zn. 46/2013, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Granadě – druhé oddělení, Španělské království, ze dne 2. 2. 2015, sp. zn. 55/2015, který nabyl právní moci téhož dne, byl Z. D. uznán vinným trestným činem útoku na veřejného činitele, podle španělského trestního zákona, za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený Z. D. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:
dne 12. 9. 2012 v Granadě, asi ve 22,00 hodin, spatřili příslušníci policie Z. D., jak se na ulici XY pokouší pomocí nůžek na plech přestřihnout visací zámek s řetězem, pomocí kterého bylo připevněno ke sloupu pouličního osvětlení jízdní kolo. Když policisté vystoupili z policejního vozu Seat Altea, reg. zn. XY a zamířili k odsouzenému, hodil po nich nůžky na plech, čemuž se jim podařilo vyhnout, odsouzený však v útoku pokračoval, když napadl policejního důstojníka č. XY kusem železa, které držel v ruce a udeřil ho do levého lokte, aniž mu způsobil nějaké zranění. Poté, co jej policisté zadrželi, se během převozu policejním vozidlem snažil vyskočit a utéci, kdy začal mlátit do přepážky ve voze a do pravých zadních dveří, v důsledku čehož tyto vykopl, a rozbil sklo, a způsobil tak škodu ve výši 189,27 euro.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že Z. D. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (přinejmenším trestného činu násilí proti orgánu veřejné moci podle §323 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený Z. D. užil násilí v úmyslu působit na výkon pravomoci orgánu veřejné moci. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména způsobem jejího provedení. Z opisu z evidence Rejstříku trestů lze též dovodit jeho sklony k páchání obdobné trestné činnosti. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že mu byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení Z. D. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
S ohledem na povahu a závažnost předmětné trestné činnosti Nejvyšší soud shledal podaný návrh důvodným i za situace, kdy od spáchání předmětné trestné činnosti v posuzované věci uplynula již poměrně delší doba (téměř devíti roků). Z výše uvedeného je totiž zřejmé, že u odsouzeného se jedná o závažné protispolečenské jednání, přičemž v cizině se měl obdobného jednání dopustit opakovaně. I proto trvá zájem na evidenci takového odsouzení v Rejstříku trestů.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 8. 2021
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu