ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.48.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 48/2021-35
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 31. 8. 2021 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky A. F., nar. XY v XY, okres XY, rozsudkem Obvodového soudu v Norimberku, Spolková republika Německo, ze dne 11. 4. 2017, sp. zn. 403 Ds 419 Js 64818/16, a to při zahrnutí trestu z rozsudku Obvodového soudu v Bayreuhtu, Spolková republika Německo, ze dne 21. 11. 2016, sp. zn. 7 Ds 220 Js 11915/16, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu v Norimberku, Spolková republika Německo, ze dne 11. 4. 2017, sp. zn. 403 Ds 419 Js 64818/16, který nabyl právní moci dne 19. 4. 2017, byla A. F. uznána vinnou pokusem trestného činu vážného ublížení na zdraví a trestným činem úmyslného ublížení na zdraví, podle německého trestního zákona, a odsouzena k nepodmíněnému souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku, a to při zahrnutí podmíněného trestu odnětí svobody v trvání 3 měsíců, který jí byl uložen rozsudkem Obvodového soudu v Bayreuhtu, Spolková republika Německo, ze dne 21. 11. 2016, sp. zn. 7 Ds 220 Js 11915/16, který nabyl právní moci 6. 3. 2017.
Podle skutkových zjištění Obvodového soudu v Norimberku, Spolková republika Německo, sp. zn. 403 Ds 419 Js 64818/16 , se odsouzená A. F. dopustila trestné činnosti v podstatě tím, že:
1) dne 26. 8. 2016 kolem 10.35 hod., v podnapilém stavu u východu z XY, XY, v Norimberku, se v podnapilém stavu pokusila shodit oběma rukama ze zděné římsy dolů do fondánového bazénku o hloubce cca 30 cm resp. na hranu bazénku z výšky cca 2,70 m G. B., neboť jí odmítl dát napít z jeho kelímku. Přitom byla minimálně srozuměna s tím, že se dotyčný může zranit, k čemuž nedošlo jen díky tomu, že mu podařilo pád vybalancovat,
2) dne 1. 10. 2016 v 01.15 hod. ve vstupních prostorách Hlavního nádraží Bahnhofsplatz 3, v Norimberku, opět v podnapilém stavu při zjišťování její identity policejním příslušníkem A. G. pro podezření z poškození majetku tohoto fyzicky napadla tak, že jej udeřila levou dlaní do pravé tváře, čímž mu způsobila její lehké začervenání.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzená A. F. je občankou České republiky, byla odsouzena cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky.
Pokud jde o odsouzení rozsudkem Obvodového soudu v Norimberku, Spolková republika Německo, sp. zn. 403 Ds 419 Js 64818/16 , v nichž je spatřován pokus trestného činu vážného ublížení na zdraví a trestný čin úmyslného ublížení na zdraví, podle německého trestního zákona, v tomto případě se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky, a to pokusu trestného činu těžkého ublížení na zdraví podle §21 tr. zákoníku k §145 tr. zákoníku a trestného činu násilí proti orgánu veřejné moci podle §323 tr. zákoníku.
Podmínka oboustranné trestnosti je pak splněna i ohledně skutku z rozsudku Obvodového soudu v Bayreuhtu, Spolková republika Německo, ze dne 21. 11. 2016, sp. zn. 7 Ds 220 Js 11915/16 , v němž je spatřován trestný čin urážky na cti v jednočinném souběhu s ohrožováním, podle příslušných ustanovení německého trestního zákona, a jenž vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestného činu vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci podle §324 tr. zákoníku). Trestná činnost, za niž byla A. F. tímto rozsudkem odsouzena, spočívala v podstatě v tom, že:
dne 30. 6. 2016 kolem 11.20 hod. v jedoucím vlaku RE 3085 mezi zastávkami XY a XY urazila uniformovaného policejního příslušníka a poškozeného PK H.-E. slovy „Arschloch“, „Fick dich“ a „Fuck you“ a ukazováním vztyčeného ukazováčku, aby vyjádřila své pohrdání, kterýmžto jednáním se poškozený cítil uražen a poškozen na cti. Rovněž výhrůžkami „Du stribst („Zemřeš“)se snažila u poškozeného vzbudit vážnost svého úmyslu.“
Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená A. F. z malicherných příčin zaútočila na fyzickou integritu jiné osoby a rovněž se dopustila násilí vůči orgánu státní moci a výhrůžek vůči orgánu veřejné moci v souvislosti s výkonem jeho pravomoci . Společenská škodlivost její trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se této dopustila opakovaně. Pokud jde o druh uloženého trestu, odsouzené byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedená odsouzení A. F. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 8. 2021
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu