ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.51.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 51/2021-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 31. 8. 2021 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky M. S., nar. XY v XY, rozsudkem Provinčního soudu ve Valencii, Španělské království, ze dne 11. 9. 2018, sp. zn. PAB-0000041/2018, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Provinčního soudu ve Valencii, Španělské království, ze dne 11. 9. 2018, sp. zn. PAB-0000041/2018, který nabyl právní moci téhož dne, byla M. S. uznána vinnou trestnými činy proti životu a zdraví (prodej omamných a psychotropních látek) a podílnictví, podle španělského trestního zákona a zákona o omamných látkách, za což byla odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků a 6 (šesti) měsíců a k peněžitému trestu ve výši 1000 euro.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu spočívala trestná činnost M. S., jíž se dopustila s Ch. D. v podstatě v tom, že:
v červenci a srpnu 2016 kolem 14,30 hod. byla při domovní policejní prohlídce v pokoji č. 12 v Penzionu A., nacházejícím se na XY, ve Valencii, u výše jmenovaných zajištěna hotovost 25 euro, pocházející z prodeje drog, jakož i předměty, které získali výměnou za drogy, ačkoli si byli vědomi jejich nezákonného původu a získali je s cílem vlastního obohacení (mobilní telefon iPhone 4 majitelky R. M. C., který jí byl odcizen neznámým pachatelem dne 22. 12.2012 na ulici XY ve Valencii spolu s kabelkou, v níž se nacházel, mobilní telefon zn. Hisense majitele J. A. F. N., který mu byl odcizen 18. 7. 2016 neznámým pachatelem na náměstí XY ve Valencii, reproduktor se zesilovačem a dvěma mikrofony v hodnotě 360 euro majitele S. A. M. T., který ukradli hosté pokoje č. 6 R. T. G. a R. A. C. dne 4. 7. 2016 ze sídla politické strany „XY“na ulici XY ve Valencii). Dále byla zajištěna větší finanční hotovost, pocházející z prodeje omamných látek a různé předměty sloužící pro přípravu drog a jejich distribuci (asi 50 kruhových plastových odřezků, lahev čpavku, různé bílé sáčky a balíčky s látkou, v nichž bylo analýzou zjištěno 0,58 gramů kokainu (s čistotou 13,0 %), 15 balíčků s 3,18 gramů kokainu (s čistotou 19,00%), 19 balíčků s 3,55 gramy heroinu (s čistotou 15,00%), smíchaných s kofeinem a paracetamolem, jeden balíček s 2,45 gramy heroinu (s čistotou 16,00 %), smíchaných s kofeinem a paracetamolem a 0,59 gramů hašiše (s čistotou 12,3 %). Tyto látky měli oba pachatelé v úmyslu distribuovat.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že M. S. je občankou České republiky, byla odsouzena cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestných činů nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými prostředky a s jedy podle §283 tr. zákoníku a legalizace výnosu z trestné činnosti podle §216 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená M. S. se pro svůj finanční prospěch podílela na nedovolené distribuci omamných a psychotropních látek, čímž se dopustila trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Rovněž jako protihodnotu za poskytnuté drogy na sebe převedla věci, pocházející z trestné činnosti spáchané jinými osobami. Společenská škodlivost její trestné činnosti je zvyšována jednak tím, že se na této podílela s dalším pachatelem, jednak i množstvím a druhem omamných a psychotropních látek. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzené byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. S. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 8. 2021
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu