ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.53.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 53/2021-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 31. 8. 2021 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky V. Š. , narozeného XY v XY, okres XY, rozsudkem Tribunálu v Chieti, Italská republika, ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 714/2017, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Tribunálu v Chieti (dále jen „cizozemský soud“) ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 714/2017, který nabyl právní moci dne 8. 3. 2018, byl V. Š. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu krácení spotřební daně z pohonných hmot podle čl. 40 odst. 1, 4 legislativního dekretu č. 504/95. Za uvedený trestný čin uložil cizozemský soud odsouzenému nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let, pokutu ve výši 12 000 EUR, trest zákazu výkonu veřejných funkcí na dobu 5 (pěti) let a trest vyhoštění z italského území.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označeného trestného činu v podstatě tím, že společně s odsouzeným L. J. (narozeným dne XY v XY):
dne 8. 12. 2015, jak bylo zjištěno v průběhu kontroly prováděné mobilní jednotkou finanční policie v XY, motorovým vozidlem značky Volvo FH4, registrační značky XY, s kontejnerem – cisternou, převáželi pohonné hmoty v množství 22 900 kg na neznámé místo s tím, že kontrole předložili přepravní dokumentaci, v níž byl uveden fiktivní příjemce a podle které se v případě převážené látky mělo jednat o rozpouštědlo, ačkoliv ve skutečnosti, již na základě první vizuální kontroly podle barvy a zápachu, se jednalo o palivo pro motorová vozidla.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že V. Š. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky [jmenovitě trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 tr. zákoníku].
7. Co se týče posouzení shora popsaného skutku, má Nejvyšší soud za to, že tento lze právně kvalifikovat přinejmenším jako přečin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1 tr. zákoníku (neboť odsouzený ve větším rozsahu zkrátil spotřební daň z pohonných hmot). Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený se totiž dopustil trestného činu majetkového charakteru, přičemž s ohledem na konkrétní okolnosti dané věci jednal v úmyslu získat majetkový prospěch a byl si vědom toho, že dané jednání je protiprávní a jeho cílem je zabránit vyměření spotřební daně a jejímu zaplacení za 22 900 kg nafty pro motorová vozidla, a tím příslušnou daň zkrátit. Společenskou škodlivost trestné činnosti odsouzeného zvyšuje i zjištění ohledně množství pohonných hmot, jež společně s dalším odsouzeným L. J. převážel a které několikanásobně přesahuje zákonný limit objemu pohonných hmot pro motorová vozidla, nepodléhající zdanění. Co se týče druhu uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení V. Š. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 8. 2021
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.