ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.55.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 55/2021-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. 8. 2021 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky D. U. , nar. XY v XY, rozsudkem Okresního soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. 7 Ls 33 Js 5551/16, který nabyl právní moci dne 24. 10. 2016, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. 7 Ls 33 Js 5551/16, který nabyl právní moci dne 24. 10. 2016 (dale též “rozhodnutí cizozemského soudu”), byl D. U. (dale též “odsouzený”) uznán vinným trestným činem úmyslného nedovoleného dovozu omamných prostředků v množství větším než malém spáchaným v jednočinném souběhu s trestným činem úmyslného nedovoleného obchodvání s omamnými prostředky v množství větším než malém podle §1 odst. 1, §3 odst. 1, §29a odst. 1 č. 2, §30a odst. 1 č. 4 německého zákona o nakládání s omamnými látkami (BtMG) a §52, §64 německého trestního zákoníku (StGB). Za to byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 6 (šesti) měsíců. Citovaným rozsudkem cizozemského soudu bylo současně rozhodnuto o umístění odsouzeného v ústavu pro léčbu závislostí.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Hofu se D. U. výše uvedeného drogového trestného činu dopustil v podstatě tím, že
s vědomím této skutečnosti dne 3. 5. 2016 kolem 14:40 hodin dovezl v cestovní tašce v přijíždějícím vlaku OPB 20879 z Chebu do města XY 867 gramů marihuany s obsahem účinné látky 14,8 % THC, tedy 128,3 gramů THC, a to přes hraniční přechod Schirnding z České republiky do Spolkové republiky Německo, přičemž obviněný chtěl tuto marihuanu dále prodat v Badenu ve Švýcarsku dosud neznámé třetí osobě.
3. Dne 23. 7. 2021 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. 7 Ls 33 Js 5551/16, který nabyl právní moci dne 24. 10. 2016, ve vztahu k osobě D. U. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že D. U. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (konkrétně trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, neboť se v daném případě jednalo o neoprávněný dovoz marihuany obsahující psychotropní látku delta-9-THC ve značném rozsahu z České republiky do Spolkové republkiky Německo za účelem její další dsitribuce). Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky pro postup podle ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V nyní posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený D. U. se dopustil úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána mimo jiné i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je, a to i přes jeho dosavadní trestní zachovalost, zvyšována zejména celkovým množstvím návykové látky, se kterou za účelem dosažení vlastního obohacení nakládal (tj. 867 gramů marihuany s obsahem nejméně 128,3 gramů účinné látky delta-9-THC), jež významně převyšuje zákonnou hranici značného rozsahu (tj. 100 gramů účinné látky), jakož i vyšší mírou její koncentrace, resp. kvality. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za předmětné jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Hofu, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení D. U. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzeného zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 8. 2021
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu