ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.71.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 71/2021-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. 8. 2021 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky R. S. nar. XY v XY, rozsudkem Okresního soudu Topoľčany, Slovenská republika, ze dne 11. 12. 2019, sp. zn. 2T/67/2019, který nabyl právní moci dne 28. 12. 2019, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Topoľčany, Slovenská republika, ze dne 11. 12. 2019, sp. zn. 2T/67/2019, který nabyl právní moci dne 28. 12. 2019 (dále též „cizozemské rozhodnutí“), byla R. S. (dále též „odsouzená“) podle §41 odst. 3 slovenského trestního zákona za současného zrušení výroku o vině a celého výroku o trestu, jakož i všech dalších výroků, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, z trestního příkazu Okresního soudu v Topoľčanech, Slovenská republika, ze dne 11. 1. 2019, sp. zn. 0T/1/2019, uznána vinnou jednak ze spáchání přečinu krádeže podle §212 odst. 2 písm. c) slovenského trestního zákona, v jednočinném souběhu s přečinem neoprávněné výroby a používání platebního prostředku, elektronických peněz anebo jiné platební karty podle §219 odst. 1 slovenského trestního zákona (jednání pod bodem 1., jímž byla původně uznána vinnou výše citovaným trestním příkazem Okresního soudu v Topoľčanech ze dne 11. 1. 2019, sp. zn. 0T/1/2019), a jednak ze spáchání přečinu krádeže podle §212 odst. 2 písm. c) slovenského trestního zákona, ve znění zákona č. 321/2018 Z.z. (jednání pod bodem 2.). Za to byla odsouzena podle 219 odst. 1 slovenského trestního zákona za užití §41 odst. 1, 3 a §36 písm. k), l), n), §37 písm. h), m) a §38 odst. 2, 3 slovenského trestního zákona ke společnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře dvou let a pěti měsíců, pro jehož výkon byla zařazena do ústavu pro výkon trestu se středním stupněm střežení.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Topoľčany se R. S. předmětné majetkové trestné činnosti dopustila v podstatě tím, že:
1. v době od 10:15 hodin do 10:30 hodin dne 8. 1. 2019 v Topoľčanech, ul. XY, v prostoru čekárny autobusové stanice využila nepozornosti poškozené M. R., která seděla na lavičce v čekárně a vedle sebe měla odloženou dámskou kabelku, načež z kabelky poškozené bez použití násilí obviněná odcizila dámskou peněženku černé barvy, ve které měla poškozená platební kartu k osobnímu účtu vedenému u Slovenské spořitelny na jméno jejího druha S. Š., finanční hotovost ve výši 155 eur, u které měla na papíře napsaný PIN kód k této bankovní kartě, občanský průkaz poškozené, zdravotní kartu Union pojišťovny, různé zákaznické karty, přičemž obviněná tuto bankovní kartu dne 8. 1. 2019 v době od 12:15 do 12:17 hodin neúspěšně použila při pokusu o výběr hotovosti z bankomatu Slovenské spořitelny a. s. v Topoľčanech, ul. XY, čímž poškozené M. R. způsobila škodu ve výši 185 eur,
2. dne 8. 1. 2019 v době okolo 10:00 hodin v Topoľčanech, XY, v prostorách obchodního domu Jednota, za pokladní zónou supermarketu COOP Jednota, využila nepozornosti a z kabelky poškozené A. H., kterou měla v daném čase poškozená vloženou v nákupním košíku, obviněná odcizila peněženku v hodnotě 25 eur obsahující kartu pojištěnce VŠZP, 2 kusy karet DM drogérie a finanční hotovost ve výši 30 eur, a to během toho, kdy si poškozená právě vkládala zakoupené zboží z bočního odkládacího prostoru pokladny do tašky, kterou měla v nákupním vozíku, čímž poškozené A. H., trvale bytem XY způsobila škodu v celkové výši 55 eur.
3. Dne 3. 8. 2021 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu Topoľčany, Slovenská republika, ze dne 11. 12. 2019, sp. zn. 2T/67/2019, který nabyl právní moci dne 28. 12. 2019, ve vztahu k osobě R. S. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že R. S. je občankou České republiky, byla odsouzena cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku (popsaného pod body 1. a 2.), který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně pokračujícího trestného činu krádeže podle §205 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku, dílem (pod bodem 1.) spáchaného v jednočinném souběhu s trestným činem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, když společenská škodlivost trestné činnosti odsouzené je vedle skutečnosti, že svým jednáním naplnila znaky více úmyslných trestných činů, dále zvyšována zejména její bohatší trestní minulostí, neboť byla na území České republiky již vícekrát trestně stíhána a odsouzena (zpravidla k nepodmíněnému trestu odnětí svobody), a to většinově pro trestnou činnost majetkového charakteru. Ačkoli v mezidobí došlo k zahlazení menší části těchto odsouzení, nelze pominout výrazné sklony odsouzené k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že ani několik předchozích pravomocných odsouzení pro skutky obdobného charakteru osobě odsouzené nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
8. Ve vztahu k druhu uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzené byl za jednání, jímž byla pravomocně uznána vinnou rozsudkem Okresního soudu Topoľčany, uložen již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody, konkrétně společný nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvou let a pěti měsíců. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení R. S. příslušným soudem Slovenské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 8. 2021
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu