ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.79.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 79/2021-40
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. 8. 2021 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanů České republiky R. H. , nar. XY ve XY, Slovenská republika, J. H. , nar. XY ve XY, Slovenská republika, a J. I. , nar. XY v XY, Slovenská republika, rozsudkem Zemského soudu ve Welsu, Rakouská republika, ze dne 26. 1. 2017, sp. zn. 7 Hv 140/16x, ve spojení s rozhodnutím Vrchního zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 26. 7. 2017, sp. zn. 9 Bs 176/17x, který nabyl ve vztahu k osobám všech tří jmenovaných právní moci dne 26. 7. 2017, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu ve Welsu, Rakouská republika, ze dne 26. 1. 2017, sp. zn. 7 Hv 140/16x, ve spojení s rozhodnutím Vrchního zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 26. 7. 2017, sp. zn. 9 Bs 176/17x, který nabyl právní moci dne 26. 7. 2017, byli R. H., J. H. a J. I. (dále též „odsouzení“) uznáni vinnými trestným činem těžké krádeže spáchané vloupáním za účelem obohacení podle §127, §128 odst. 1 č. 5, §129 odst. 1 č. 1, §130 odst. 2 č. 1 a 2 rakouského trestního zákoníku. Za tuto trestnou činnost byli odsouzeni R. H. soudem prvního stupně původně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře čtyř let a šesti měsíců, který mu byl následně na podkladě jím podaného odvolání rozhodnutím odvolacího soudu snížen na čtyři roky odnětí svobody, J. H. soudem prvního stupně původně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře čtyř let, který mu byl následně na podkladě jím podaného odvolání rozhodnutím odvolacího soudu snížen na tři roky odnětí svobody a J. I. soudem prvního stupně původně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře tří let a šesti měsíců, který mu byl následně na podkladě státním zástupcem podaného odvolání rozhodnutím odvolacího soudu zvýšen na čtyři roky odnětí svobody.
2. Podle skutkových zjištění Zemského soudu ve Welsu se R. H., J. H. a J. I. předmětné trestné činnosti v podobě opakovaně páchaných krádeží dopustili v podstatě tím, že
všichni obvinění ve vědomém a záměrném společném působení v níže uvedených dobách na níže uvedených místech za účelem obohacení, tzn. záměrně, si prostřednictvím opakovaného páchání krádeží s vloupáním a závažných krádeží po delší dobu opatřovali nikoli zanedbatelný kontinuální příjem a s použitím mimořádných prostředků, které naznačuje recidivující páchání, totiž pomocí rozvidleného páčidla, resp. sochoru, úmyslně odcizili cizí movité věci v hodnotě přesahující 5.000 eur, přičemž prostřednictvím vloupání k níže uvedeným osobám a přivlastněním si těchto movitých věcí se protizákonně obohatili, a to:
1. obviněný J. I. společně s odděleně stíhaným M. K.
a) mezi dny 27. 2. 2016 a 28. 2. 2016 v XY vylomením více dveří ve skladu St. M. se ke škodě poškozeného subjektu zmocnili celkem 28 kusů pneumatik s disky v celkové hodnotě 6.250 eur,
b) dne 6. 4. 2016 v XY odblokováním vyklopeného okna se zmocnili ke škodě poškozeného F. H. dvou číšnických peněženek v blíže nezjištěné hodnotě, jednoho dětského batohu v hodnotě 150 eur a hotovosti ve výši 350 eur,
c) mezi dny 29. 7. 2016 a 1. 8. 2016 v XY vylomením dvou kontejnerů se ke škodě disponenta firmy S. zmocnili 76 kusů pneumatik s disky v celkové hodnotě 25.000 eur,
2. obvinění J. I. a R. H. mezi dny 24. 3. 2016 a 25. 3. 2016 v XY vylomením garážových vrat se ke škodě disponenta firmy Fuchsberger GmbH & Co KG Autohandel zmocnili 96 kusů pneumatik s disky v celkové hodnotě 68.630,10 eur,
3. obviněný J. I. společně s odděleně stíhaným R. G. mezi dny 12. 5. 2016 a 13. 5. 2016 v XY přelezením plotu se ke škodě poškozeného J. S. zmocnili 46 kusů pneumatik s disky v celkové hodnotě 24.467,64 eur,
4. obviněný J. I. dne 13. 9. 2016 ve XY se odblokováním okna ke škodě poškozeného disponenta hostince S. zmocnil 4 kusů tabletu zn. Kindle v celkové hodnotě 650 eur, 2 číšnických tašek a 1 dětského batohu v blíže nezjištěné hodnotě,
5. obvinění R. H. a J. H. společně s dosud neznámým spolupachatelem se dne 25. 7. 2016 v XY vylomením kontejneru ke škodě disponenta firmy W. zmocnili 20 kusů pneumatik s disky v celkové hodnotě 28.500 eur,
6. obvinění R. H. a J. H. v XY ke škodě disponenta skladového družstva Pregarten-Gallneukirchen
a) dne 15. 8. 2016 se vypáčením vchodových dveří a rozbitím skleněné tabule ve vchodových dveřích zmocnili hotovosti, cigaret a rukavic v celkové hodnotě 504,18 eur,
b) dne 30. 8. 2016 se vylomením okna zmocnili 171 kartonů cigaret, mycího prášku a skládacího boxu v hodnotě 8.013,77 eur,
7. obvinění R. H. a J. H. se mezi dny 3. 9. 2016 a 5. 9.2016 ve XY vylomením vchodových dveří ke škodě disponenta firmy Nah & Frisch zmocnili 273 kartonů cigaret v celkové hodnotě 9.668,61 eur.
3. Dne 13. 8. 2021 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského soudu ve Welsu, Rakouská republika, ze dne 26. 1. 2017, sp. zn. 7 Hv 140/16x, ve spojení s rozhodnutím Vrchního zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 26. 7. 2017, sp. zn. 9 Bs 176/17x, který nabyl právní moci dne 26. 7. 2017, ve vztahu ke všem třem odsouzeným hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že R. H., J. H. a J. I. jsou občané České republiky, byli odsouzeni cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky [a to ve vztahu ke všem třem odsouzeným pokračujícího trestného činu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku]. Ve vztahu k osobám všech tří odsouzených je oboustranná trestnost jednání, jímž byli pravomocně uznáni vinnými citovaným rozsudkem rakouského soudu, dána rovněž jejich bohatší trestní minulostí, když se výše uvedeného jednání dopustili přesto, že byli za takový čin (v podobě přisvojení si cizí věci) v posledních třech letech odsouzeni či potrestáni. Z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů totiž jasně plyne, že se odsouzený R. H. uvedeného jednání dopustil v období od 24. 3. 2016 do 5. 9. 2016, tedy s odstupem pouhých cca pěti měsíců poté, co byl dne 5. 10. 2015 podmíněně propuštěn z výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců uloženého rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 2. 7. 2014, sp. zn. 15 T 34/2014, jímž byl pravomocně uznán vinným mimo jiné přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku. Z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů dále plyne, že odsouzený J. H. se uvedeného jednání dopustil v období od 25. 7. 2016 do 5. 9. 2016, tedy s odstupem pouhých cca dvou měsíců poté, co byl dne 11. 5. 2016 podmíněně propuštěn z výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců uloženého rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 2. 7. 2014, sp. zn. 15 T 34/2014, jímž byl pravomocně uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku. Z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů rovněž plyne, že se odsouzený J. I. výše uvedeného jednání dopustil v období od 27. 2. 2016 do 13. 9. 2016, tedy s odstupem pouhých cca osmi měsíců poté, co byl dne 2. 7. 2015 propuštěn z výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody v trvání pěti let uloženého rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 3 T 166/2005, jímž byl pravomocně uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zákona, účinného do 31. 12. 2009, resp. s odstupem dvaceti osmi měsíců poté, co byl dne 25. 10. 2013 propuštěn z výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti měsíců uloženého rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 7. 12. 2011, sp. zn. 15 T 197/2011, jímž byl pravomocně uznán vinným mimo jiné přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzení R. H., J. H. a J. I. se úmyslné trestné činnosti majetkového charakteru ke škodě jednotlivých poškozených subjektů dopouštěli každý více dílčími útoky (konkrétně R. H. celkem v pěti případech, J. H. celkem ve čtyřech případech a J. I. celkem v šesti případech). Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzených je přitom zvyšována nejen četností jednotlivých útoků, ale též celkovou výší jimi způsobené škody (jež v případě R. H. dosahuje celkové výše cca 3.113.532 Kč, v případě J. H. celkové výše cca 1.260.522 Kč a v případě J. I. celkové výše cca 3.388.446 Kč), jakož i bohatou trestní minulostí všech tří odsouzených, kteří byli na území České republiky opakovaně soudně trestáni, a to vesměs pro trestnou činnost majetkového charakteru (příp. páchanou i za užití násilí), když všem odsouzeným v případech, jež nejsou dosud zahlazeny, byl ukládán již nepodmíněný trest odnětí svobody.
8. Ve vztahu k druhu uloženého trestu lze konstatovat, že všem třem odsouzeným byl za jednání, jímž byli pravomocně uznáni vinnými rozsudkem Zemského soudu ve Welsu ve spojení s rozhodnutím Vrchního zemského soudu v Linci, uložen již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení R. H., J. H. a J. I. příslušným soudem Rakouské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobám všech tří odsouzených zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 8. 2021
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu