ECLI:CZ:NS:2021:11.TCU.89.2021.1
sp. zn. 11 Tcu 89/2021-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 9. 2021 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky P. O. , nar. XY ve XY, okres XY, rozsudkem Okresního soudu Chemnitz, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 12 Ls 740 Js 7515/15, který nabyl právní moci dne 4. 2. 2016, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Chemnitz, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 12 Ls 740 Js 7515/15, který nabyl právní moci dne 4. 2. 2016 (dále též „cizozemské rozhodnutí“), byl P. O. (dále též „odsouzený“) uznán vinným pokusem trestného činu krádeže ve čtyřech případech, z toho ve dvou případech v jednočinném souběhu s krádeží podle §242 odst. 1, 2, §243 odst. 1, č. 1, §22, §23, §52, §53, §55 odst. 1, §69, §69a německého trestního zákoníku, za což byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a sedmi měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Chemnitz odsouzený P. O. shora uvedené trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že:
1) v době mezi 22. 8. 2014 a 23. 8. 2014 měl v úmyslu odcizit uzamčené osobní motorové vozidlo tov. zn. VW Golf odstavené na silnici XYv Chemnitz, reg. zn. XY, poškozeného J. P., a proto otevřel uzamčené vozidlo pomocí polského klíče (tzv. lámáku), vytáhl zámek zapalování a následným překonáním elektronického imobilizéru připojením počítačového boxu k dílenskému diagnostickému konektoru zamýšlel vozidlo nastartovat, což se však nepodařilo, a proto jej prohledal a odcizil z něj autorádio zn. JVC v hodnotě cca 270 eur, přičemž poškozený vyčíslil škodu na zámku zapalování částkou cca 1.000 eur,
2) dne 23. 8. 2014 mezi 13:30 a 14:50 hod. odsouzený zamýšlel odcizit uzamčené osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda Octavia odstavené před pozemkem domu na XY, Chemnitz, reg. zn. XY, poškozené rodiny J., a proto otevřel vozidlo pomocí svého polského klíče (tzv. lámáku) a následně manipuloval se zámkem zapalování, nicméně se mu nepodařilo vozidlo nastartovat, a proto jej prohledal a odcizil z něj jedny sluneční brýle zn. Uvec v hodnotě minimálně 50 eur, přičemž škodu na zámku zapalování, jakož i zámku na dveřích vozidla na straně řidiče poškozený vyčíslil částkou 400 až 500 eur,
3) dne 23. 8. 2014 mezi 14:30 a 14:55 hod. odsouzený zamýšlel odcizit uzamčené osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda Octavia odstavené na ul. XY před pozemkem domu č. XY v Chemnitz (část obce XY), reg. zn. XY, poškozeného S. A., a proto pomocí svého polského klíče otevřel uzamčené osobní vozidlo, vytáhl zámek zapalování, aby jej nastartoval, nicméně se mu to nepodařilo, neboť byl překvapen poškozeným S. A., v důsledku čehož vozidlo rychle opustil a upustil od další trestné činnosti,
4) v době mezi 10. 9. 2014 a 11. 9. 2014 odsouzený pomocí svého polského klíče otevřel uzamčené osobní motorové vozidlo tov. zn. Seat Leon, reg. zn. XY, poškozeného M. R., stojící na ul. XY v Chemnitz, aby vozidlo v hodnotě cca 2.500 eur odcizil; za tímto účelem uvnitř vozidla vytáhl zámek zapalování a vozidlo se pokusil nastartovat, což se mu nepodařilo, nicméně na osobním vozidle vznikla škoda ve výši cca 300 eur.
3. Dne 20. 8. 2021 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu Chemnitz, Svobodný stát Sasko, Spolková republika Německo, ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 12 Ls 740 Js 7515/15, který nabyl právní moci dne 4. 2. 2016, ve vztahu k osobě odsouzeného P. O. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený P. O. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně pokračujícího trestného činu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3, spáchaného ve stadiu pokusu, v jednočinném souběhu s trestným činem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, když společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je zvyšována zejména způsobem provedení činu, když nelze pominout, že se pokusil odcizit cizí motorová vozidla celkem ve čtyřech případech, a to během velmi krátké doby necelých tří týdnů, přičemž svým jednáním naplnil zákonné znaky celkem dvou úmyslných trestných činů. Společenská škodlivost jednání odsouzeného je současně zvyšována i jeho bohatší trestní minulostí, neboť v rozmezí let 2017 až 2020 byl na území České republiky celkem třikrát trestně stíhán a odsouzen, a to převážně pro majetkovou trestnou činnost (konkrétně pro spáchání trestných činů krádeže, legalizace výnosů z trestné činnosti, neoprávněného užívání cizí věci a ohrožení pod vlivem návykové látky). Současně se odsouzený již třikrát dopustil majetkové trestné činnosti i na území Spolkové republiky Německo, z čehož plynou jeho zjevné sklony k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států. Z výše uvedeného je rovněž zřejmé, že ani několik předchozích pravomocných odsouzení osobě odsouzeného nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
8. Ve vztahu k druhu uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Chemnitz, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvou let a sedmi měsíců. Za tohoto stavu lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení P. O. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 9. 2021
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu