ECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.1351.2021.1
sp. zn. 20 Cdo 1351/2021
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné J. U. , narozené dne XY, bytem XY, proti povinnému I. S. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Jiřím Žákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní č. 60/28, o předražku vydražením movité věci v exekuci vedené pro 4 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Pavla Dolanského, Exekutorský úřad Beroun, pod sp. zn. 015 Ex 1289/17, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. ledna 2021, č. j. 16 Co 12/2021-345, takto:
Dovolání povinného se odmítá .
Odůvodnění:
Mgr. Pavel Dolanský, soudní exekutor Exekutorského úřadu Beroun usnesením ze dne 26. listopadu 2020, č. j. 015 EX 1289/17-337, zrušil své předchozí usnesení ze dne 22. října 2020, č. j. 015 EX 1289/17-328, o udělení příklepu (výrok I.) a rozhodl, že VECOM a. s., se sídlem v Praze 6, Za sokolovnou 1284/9b, IČO 14888483, je předražitelem předmětu dražby, a to neomezeně převoditelných členských práv a povinností („družstevní podíl“) povinného, jako člena bytového družstva „Bytové družstvo XY“, s nímž je spojeno právo užívání id. ½ družstevního bytu č. jednotky 13 o velikosti 3+1 s příslušenstvím, nacházející se v předposledním podlaží budovy čp. XY v ulici XY s příslušenstvím předmětu dražby, a to lodžie a sklepní kóje a předmět dražby nabude za předražek ve výši 2 937 500 Kč (výrok II.). Taktéž rozhodl, že vydražitelem složená jistota ve výši 300 000 Kč bude vydržiteli vrácena po právní moci tohoto rozhodnutí (výrok III.) Současně povinnému uložil, aby byt, jehož právo užívání je spojeno s vydraženým družstevním podílem, vyklidil nejpozději do 15 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (výrok IV.).
Proti usnesení soudního exekutora podal povinný odvolání. V odvolání povinný namítal, že předražitel nabyl předmět dražby na základě napadeného usnesení neplatně, neboť předmětem dražby nemohou být neomezeně převoditelná členská práva a povinnosti povinného jako člena bytového družstva, s nimiž je spojeno právo užívání id. ½ výše specifikovaného družstevního bytu. Z ustanovení §738 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ zákon o obchodních korporacích “), vyplývá, že rozdělení družstevního podílu v bytovém družstvu je možné jen tehdy, je-li člen nájemcem nejméně dvou družstevních bytů. Povinný není ani nebyl ke dni konání dražby nájemcem dvou či více družstevních bytů, tedy k rozdělení družstevního podílu nebyly splněny zákonné podmínky. Vzhledem k tomu, že nemohlo platně dojít k rozdělení družstevního podílu, nemohl předražitel ani platně nabýt předmět dražby.
Nadto samotné stanovy bytového družstva v čl. 34 vylučují možnost společného nájmu družstevního bytu, nejde-li o společný nájem manželů. Z výše uvedeného je zřejmé, že neomezeně převoditelná členská práva a povinnosti povinného jako člena bytového družstva, s nimiž je spojeno právo užívání id. ½ výše specifikovaného družstevního bytu, nemohou být způsobilým předmětem dražby. Navrhl, aby usnesení o předražku bylo změněno tak, že se předražitel nestává vlastníkem družstevního podílu.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. ledna 2021, č. j. 16 Co 12/2021-345, usnesení soudního exekutora ve smyslu ustanovení §219 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“., ve spojení s §52 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“) potvrdil (výrok I) a rozhodl, že předražitel a povinný nemají navzájem právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). K odvolacím námitkám povinného uvedl, že soudní exekutor postupoval zcela v souladu s ustanoveními občanského soudního řádu, jakož i exekučního řádu, přičemž odvolací soud může usnesení o předražku změnit tak, že tento se neuděluje ve smyslu §336k odst. 4 o. s. ř. jen tehdy, jestliže byl předražek udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Povinný je rozvedený a po rozvodu nebylo zaniklé společné jmění s jeho bývalou manželkou vypořádáno ani po uplynutí 3 let, a proto došlo k zániku společného členství v bytovém družstvu pro povinného a jeho bývalou manželku s tím, že se ve smyslu §739 odst. 2 zákona o obchodních korporacích za použití §741 písm. b) občanského zákoníku oba dva se stali každý spoluvlastníkem ½ členského podílu v bytovém družstvu. Za uvedené situace nelze použít ani stanovy bytového družstva, ani ustanovení zákona o obchodních korporacích, na které poukazuje povinný ve svém odvolání. Soudní exekutor proto nepochybil, pokud exekučním příkazem postihl spoluvlastnický podíl povinného o velikosti ½ k předmětnému členskému podílu v bytovém družstvu a ani nepochybil, pokud konal ke zpeněžení tohoto spoluvlastnického podílu dražbu.
Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný (dále též „dovolatel“), a to výslovně v celém jeho rozsahu, dovolání.
Povinný v dovolání namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 1 o. s. ř.). Přípustnost dovolání spojuje s otázkou – podle jeho názoru dosud dovolacím soudem nevyřešenou – zda mohou být předmětem dražby v rámci prováděné exekuce neomezeně převoditelná členská práva a povinnosti povinného jako člena bytového družstva, s nimiž je spojeno právo užívání id. ½ výše specifikovaného družstevního bytu, za předpokladu, že členství povinného v bytovém družstvu již zaniklo a stanovy bytového družstva možnost společného nájmu družstevního bytu (nejde-li o společný nájem manželů) vylučují .
Dovolatel to specifikuje tak, že ke dni konání dražby již nebyl členem bytového družstva a nenáležela, ani mu nemohla náležet členská práva a povinnosti člena bytového družstva, s nimiž je spojeno právo užívání id ½ specifikovaného družstevního bytu, která byla předmětem dražby. Podle stanov bytového družstva navíc společný nájem družstevního bytu může vzniknout jen mezi manželi. Společnost VECOM a. s. jako předražitel tak nesplňuje a nikdy nemohla splňovat požadavky pro nabytí členských práv a povinností v bytovém družstvu, s nimiž je spojeno právo užívání id. ½ družstevního bytu. K důkazu pak dovolatel předkládá vyjádření bytového družstva, že je velmi nepravděpodobné, že by se předražitel někdy mohl stát členem bytového družstva a odmítá s ním uzavřít nájemní smlouvu. Navrhuje proto, aby dovolací soud napadené rozhodnutí změnil a rozhodl, že se toto rozhodnutí ruší a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.
Vyjádření k dovolání povinného nebylo podáno.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dovolání projednal a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení §242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§243 odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle §241a odst. 3 se důvod dovolání vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení. Podle ustanovení §241a odst. 6 v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy.
Odvolací soud při svém rozhodování řešil odvolací námitku povinného, že není, ani nebyl ke dni konání dražby nájemcem dvou či více družstevních bytů, tedy k rozdělení družstevního podílu nebyly splněny zákonné podmínky. Vzhledem k tomu, že nemohlo platně dojít k rozdělení družstevního podílu, nemohl předražitel ani platně nabýt předmět dražby.
V dovolání však tvrdí, že mu již nenáležela členská práva a povinnosti člena bytového družstva, s nimiž je spojeno právo užívání id ½ specifikovaného družstevního bytu, která byla předmětem dražby a předražitel nesplňuje požadavky pro nabytí členských práv a povinností v bytovém družstvu. Toto dokládá vyjádřením bytového družstva.
Pokud jde o tvrzení, že povinnému v době konání dražby již nenáležela členská práva a povinnosti člena bytového družstva, jde o nové tvrzení, které je v rozporu s jeho odvolací argumentací, kterou se zabýval odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Podle §241a odst. 6 o. s. ř. pak v dovolání nové skutečnosti či důkazy uplatnit nelze a absence jejich posouzení odvolacím soudem nemůže být předmětem tohoto dovolacího přezkumu.
Z dovolací argumentace povinného je zřejmé, že nerozporuje odůvodnění napadeného rozhodnutí, pokud zde odvolací soud poukazuje na ustanovení §336k odst. 4 o. s. ř. Podle uvedeného ustanovení odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ze stejných důvodů změní odvolací soud i usnesení o předražku. Existenci žádné z uvedených skutečností, které jedině odvolacímu soudu umožňují změnit usnesení exekutora o předražku, však právní otázka dovolatelem formulovaná, jež se v podstatě týká využitelnosti předmětu dražby úspěšným předražitelem, nevystihuje. Ostatně ani sám dovolatel netvrdí opak.
Dovolání proti výroku o náhradě nákladů řízení není ve smyslu ustanovení §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. přípustné.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinného, aniž by se mohl věcí dále zabývat, podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 6. 2021
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu