ECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.1470.2021.1
sp. zn. 20 Cdo 1470/2021-73
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody Ph.D., v exekuční věci oprávněné mojeuspora.cz s. r. o. , se sídlem v Pardubicích, Masarykovo náměstí č. 1484, identifikační číslo osoby 24267716, zastoupené JUDr. Martinou Švejdovou, advokátkou se sídlem v Pardubicích, Svaté Anežky České č. 32, proti povinnému P. J. , narozenému dne XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Mgr. Slavomírem Hrinkem, advokátem se sídlem v Praze 3, Jičínská č. 2348/10, pro 960 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 29 EXE 252/2020, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. ledna 2021, č. j. 21 Co 294/2020-60, takto:
Dovolání povinného se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.) – dále též jen „o. s. ř.“.
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dovolatel vymezil přípustnost dovolání tak, že podle jeho názoru napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. K tomu odvolatel v textu dovolání odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 20. prosince 2017, sp. zn. I. ÚS 1707/17, a uvedl, že napadené rozhodnutí není srozumitelně a řádně odůvodněné a tedy je nepřezkoumatelné a bylo jím porušeno právo dovolatele na řádné odůvodnění rozhodnutí soudu v rámci práva na spravedlivý proces.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ve vztahu k námitce nedostatečného odůvodnění napadeného usnesení, jež otevírá otázku přezkoumatelnosti napadeného usnesení, je napadené rozhodnutí souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, konkrétně např. se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněném pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. září 2011, sp. zn. 29 Cdo 2960/2011.
Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. 6. 2021
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu