Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 01.07.2021, sp. zn. 20 Cdo 1752/2021 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.1752.2021.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.1752.2021.1
sp. zn. 20 Cdo 1752/2021-144 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny, v exekuční věci oprávněné Mafin SE se sídlem v Praze 6, Jenečská č. 112/50, identifikační číslo osoby 02337410, zastoupené JUDr. Petrem Kočím, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova č. 1535/4, proti povinné S. K. , narozené dne XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Ladislavem Kutišem, advokátem se sídlem v Trutnově, Na Vrchu č. 98, pro 2 100 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou ve výši 900 Kč, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 20 EXE 610/2015, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. července 2020, č. j. 21 Co 102/2020-108, takto: Dovolání povinné se odmítá . Odůvodnění: Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 15. 7. 2020, č. j. 21 Co 102/2020-108, potvrdil usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 5. 12. 2019, č. j. 20 EXE 610/2015-83, kterým soud prvního stupně zamítl návrh povinné na zastavení exekuce. Povinná napadla usnesení odvolacího soudu dovoláním. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jeno. s. ř.“. Podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není dovolání podle §237 přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Dovolací soud již dříve vysvětlil, že z dikce citovaného ustanovení plyne, že výluka – „ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy“ – se váže toliko s nalézacím řízením (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II. §201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 2061), neboť jen jeho předmětem mohou být právě takové vztahy. Řízení exekuční je vůči němu řízením nejen samostatným, nýbrž i zvláštním; z obsahového hlediska představuje souhrn specifických procesně právních vztahů mezi soudem výkonu na straně jedné a účastníky řízení (zejména oprávněným a povinným) na straně druhé, v jejichž rámci rozhodnutími a faktickými opatřeními soudu dochází k nucené realizaci kvalifikovaně uložených povinností (srov. V. Kůrka a L. Drápal, Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde, Praha 2004, str. 9; případně viz i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 09 2013, sp. zn. 20 Cdo 2452/2013). Jinak řečeno, byť exekuční titul vychází ze vztahů spotřebitelských či pracovněprávních, výluka z peněžního cenzu přípustnosti dovolání (50 000 Kč) se v řízení, v němž dochází k jeho nucenému výkonu, neuplatní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2016, sp. zn. 20 Cdo 975/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 20 Cdo 4938/2015). Shora uvedené platí i pro dovolání ve vykonávacím (exekučním) řízení projednávaná podle občanského soudního řádu ve znění zákona č. 296/2017 Sb., účinného ode dne 30. 9. 2017. Účelem ustanovení §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., ve znění novely č. 296/2017 Sb., je reflektovat ustálenou judikaturu dovolacího soudu, dle které se hranice 50 000 Kč uplatní i ve vykonávacím (exekučním) řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4188/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2016, sp. zn. 20 Cdo 975/2016). Smyslem shora uvedené novelizace tak není popření výše dovozeného logického závěru, že výluka – „ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy“ – se váže toliko k řízení nalézacímu, neboť ve vykonávacím (exekučním) řízení se o spotřebitelské vztahy nejedná, byť z nich vykonávaný exekuční titul vychází. Opačný výklad ostatně neplyne ani z důvodové zprávy k zákonu č. 296/2017 Sb. V projednávané věci je předmětem řízení peněžité plnění, konkrétně částka 2 100 Kč (jistina, s příslušenstvím) a dále smluvní pokuta ve výši 900 Kč. Vzhledem k tomu, že jistina ani smluvní pokuta částku 50 000 Kč nepřesáhly (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 20 Cdo 5462/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2017, sp. zn. 20 Cdo 187/2017), není podle ustanovení §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání povinné přípustné; Nejvyšší soud je proto v souladu s ustanovením §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Na přípustnost dovolání nelze důvodně usuzovat ani z chybného poučení o dovolání uvedeného v písemném vyhotovení usnesení odvolacího soudu (ve kterém je uvedeno, že proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, že dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí u soudu prvního stupně a rozhoduje o něm Nejvyšší soud České republiky se sídlem v Brně). Nesprávné poučení odvolacího soudu o dovolání může mít - jak vyplývá z ustanovení §240 odst. 3 o. s. ř. - význam jen tehdy, spočívalo-li v uvedení delší než zákonné lhůty k podání tohoto mimořádného opravného prostředku nebo poskytlo-li účastníkům v rozporu se zákonem informaci, že dovolání není přípustné; v uvedených případech, jakož i tehdy, neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, lze podat dovolání buď ve lhůtě, která byla v poučení uvedena v delším trvání než dva měsíce od doručení rozhodnutí (v prvním z uvedených případů), nebo do tří měsíců od doručení (ve zbývajících případech). Nesprávné poučení odvolacího soudu, že dovolání je přípustné, nezakládá samo o sobě přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, není-li založena podle hledisek uvedených v ustanoveních §237 až 238a o. s. ř. (srov. rovněž např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 23 Cdo 2113/2018, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1633/2018). O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 1. 7. 2021 JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/01/2021
Spisová značka:20 Cdo 1752/2021
ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.1752.2021.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§243c o. s. ř.
§238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2021-09-24