ECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.1889.2021.1
sp. zn. 20 Cdo 1889/2021
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., v exekuční věci oprávněného Z. B. , narozeného dne XY, bytem ve XY, zastoupeného JUDr. Liborem Fiedlerem, advokátem se sídlem v Nymburku, Palackého třída č. 223/5, proti povinnému P. R. , narozenému dne XY, bytem v XY, pro 48 128 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Tomáše Pospíchala, Exekutorský úřad Nymburk, pod sp. zn. 070 EX 1378/15, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. srpna 2020, sp. zn. 19 Co 196/2020, takto:
Dovolání povinného se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 17. 8. 2020, sp. zn. 19 Co 196/2020, potvrdil ve výroku I usnesení soudního exekutora Mgr. Tomáše Pospíchala, Exekutorský úřad Nymburk, ze dne 17. 5. 2020, č. j. 070 EX 1378/15-133, kterým soudní exekutor zamítl návrh povinného na ustanovení zástupce a osvobození od soudních poplatků. Odvolací soud současně účastníky poučil, že proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Usnesení odvolacího soudu bylo povinnému doručeno dne 18. 9. 2020.
Proti usnesení odvolací soudu podal povinný dovolání, které bylo podáno osobně dne 14. 12. 2020 u Krajského soudu v Praze.
Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného podle ustanovení §243c odst. 3 věty první a §218a o. s. ř. jako opožděné odmítl, neboť bylo podáno po uplynutí lhůty uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř., jejíž zmeškání dle ustanovení §240 odst. 2 o. s. ř. nelze prominout.
Namítá-li dovolatel, že napadené rozhodnutí mu nebylo doručeno, nelze jeho námitce vyhovět. Podle obsahu spisu mu byla zásilka doručována dne 8. 9. 2020; vzhledem k tomu, že povinný nebyl při doručování zastižen, byla písemnost uložena a povinnému byla zanechána výzva k vyzvednutí zásilky. Protože si povinný zásilku v dané lhůtě 10 dnů nevyzvedl, nastalo náhradní doručení a zásilka se považuje za doručenou posledním dnem lhůty, tj. v projednávané věci dne 18. 9. 2020, a to i v případě že se adresát o uložení zásilky nedozvěděl (viz doručenka č. l. 158, §49 odst. 4 o. s. ř.).
Dodává se, že i kdyby dovolání nebylo odmítnuto pro opožděnost, muselo by být odmítnuto podle ustanovení §238 odst. 1 písm. i), j) o. s. ř., neboť proti napadenému rozhodnutí není dovolání přípustné.
Nejvyšší soud dovolání povinného odmítl, aniž se zabýval nedostatkem povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§241b odst. 2 věta druhá část věty za středníkem o. s. ř.); soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud rozhodoval o návrhu na osvobození od soudních poplatků podle §138 o. s. ř., se neplatí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované pod č. 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení ze dne 5. 3. 2018, sp. zn. 30 Cdo 5784/2017).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 7. 2021
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
předseda senátu