ECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.3434.2021.1
sp. zn. 20 Cdo 3434/2021-166
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné PAVLÍK group, s. r. o., se sídlem v Olomouci, Hněvotínská č. 852/10, identifikační číslo osoby 25821687, zastoupené JUDr. Luborem Ludmou, advokátem se sídlem v Olomouci, Hanáckého pluku č. 1153/6, proti povinné REAL ESTATE MORAVIA s. r. o. se sídlem v Olomouci, Ostružnická č. 325/6, identifikační číslo osoby 28350260, zastoupené JUDr. Tomášem Klimkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Olomouci, Novosadský dvůr č. 765/6, pro vymožení povinnosti složit peněžitou částku do úschovy, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 50 EXE 4863/2020, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. července 2021, č. j. 40 Co 257/2021-148, takto:
Dovolání povinné se odmítá .
Odůvodnění:
1. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 30. 7. 2021, č. j. 40 Co 257/2021-148, potvrdil usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. 5. 2021, č. j. 50 EXE 4863/2020-125, kterým soud prvního stupně zamítl návrh povinné ze dne 23. 3. 2021, aby soud částečně zastavil exekuci vedenou u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 50 EXE 4863/2020, ohledně exekučního příkazu vydaného soudním exekutorem Mgr. Svatoplukem Šůstkem dne 8. 3. 2021, č. j. 185 EX 1030/20-45. Odvolací soud vycházel ze zjištění, že exekučním titulem v projednávané věci je vykonatelné usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 7. 12. 2020, č. j. 19 C 462/2013-1127 (ve znění potvrzujícího usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 26. 1. 2021, č. j. 75 Co 21/2021-1266, jímž byla povinné uložena povinnost složit peněžitou částku 1 755 817 Kč (dále též jen „předmětná peněžitá částka“) do úschovy u Okresního soudu v Olomouci. Z důvodu nesplnění povinnosti uložené exekučním titulem v exekučním řízení vydal pověřený soudní exekutor Mgr. Svatopluk Šůstek dne 8. 3. 2021 exekuční příkaz č. j. 185 EX 1030/20-45, kterým povinné uložil pokutu 50 000 Kč. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že v projednávané věci nejsou dány důvody pro zastavení exekuce k návrhu povinné, a to ani částečně. Exekuce v projednávané věci byla nařízena pro vymožení nezastupitelného plnění uloženého exekučním titulem, neboť jde o plnění, které musí být učiněno povinnou osobně a nemůže jej za povinnou vykonat nikdo jiný. Nesplnění uložené povinnosti se v exekuci vynucuje ukládáním pokut. Odvolací soud zdůraznil, že v projednávané věci má být předmětná peněžitá částka složena do úschovy podle ustanovení §352 občanského soudního řádu a nejde o úschovu ve smyslu §289 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních, sloužící ke splnění závazku. V případě úschovy podle ustanovení §352 občanského soudního řádu soud přijímá do úschovy peníze, listiny a jiné movité věci v souvislosti s trestním nebo jiným řízením, avšak s touto úschovou nejsou spojovány právní následky zániku závazku; má pouze zajišťovací účinek. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci byla povinné uložena povinnost složit předmětnou částku do úschovy u Okresního soudu v Olomouci z důvodu obavy, že by budoucí výkon rozhodnutí ve prospěch oprávněné v probíhajícím sporu mohl být ohrožen, má tato úschova pouze zajišťovací účinek a při výkonu povinnosti uložené exekučním titulem je třeba postupovat podle §351 občanského soudního řádu. Pokuta tak byla soudním exekutorem uložena oprávněně a ve výši, která odpovídá významu, povaze a výši vymáhané povinnosti.
2. Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání, jehož přípustnost zakládá na řešení právní otázky, zda exekuce na základě předběžného opatření, podle kterého má být do soudní úschovy složeno peněžité plnění, je výkonem rozhodnutí ukládajícím zaplacení peněžité částky podle ustanovení §258 odst. 1 občanského soudního řádu, nebo ukládajícím jinou povinnost než zaplacení peněžité částky podle ustanovení §258 odst. 2 občanského soudního řádu. Rozporuje závěr odvolacího soudu, že je ve věci vymáháno splnění nepeněžitého plnění podle §351 občanského soudního řádu, a to složení finančních prostředků do soudní úschovy, a nikoliv plnění nepeněžité. Nezastupitelným nepeněžitým plněním je například povinnost vytvořit umělecké dílo, vydat pracovní posudek apod., o takové plnění však v projednávané věci nejde. Ve věci je vymáháno splnění peněžité povinnosti, což podporuje i postup soudního exekutora, který provádí exekuci výlučně způsoby na peněžité plnění, když vydal exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinné z účtu u peněžního ústavu dne 20. 1. 2021, či exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí ze dne 22. 1. 2021. Výklad odvolacího soudu by vedl k výkladu, že každý exekuční titul ukládající zaplacení peněžité částky je plněním nezastupitelným, neboť vždy je povinnost uložena určitému subjektu uvedenému v exekučním titulu; peněžité plnění je však vždy plněním zastupitelným a může být splněno i jiným subjektem, např. na základě dohody s povinným či uložením povinnosti třetí osobě (například peněžnímu ústavu, zaměstnavateli), tak jako v této věci postupoval soudní exekutor. Při posuzování je přitom nerozhodné, zda mají být prostředky složeny do soudní úschovy soluční podle §1953 občanského zákoníku, nebo do soudní úschovy podle §352 občanského soudního řádu, neboť jde vždy o povinnost ukládající zaplacení peněžité částky. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se částečně zastavuje exekuce vedená u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 50 EXE 4863/2020 ohledně exekučního příkazu vydaného soudním exekutorem Mgr. Svatoplukem Šůstkem dne 8. 3. 2021, č. j. 185 EX 1030/20-45.
3. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“ – a dospěl k závěru, že dovolání povinné není přípustné.
4. Podle §52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ex. řád“, nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
5. Podle §73 ex. řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na provádění exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí k uspokojení nepeněžitých plnění.
6. Podle §351 odst. 1 o. s. ř. ukládá-li vykonávané rozhodnutí jinou povinnost, uloží soud za porušení této povinnosti povinnému pokutu až do výše 100 000 Kč. Nesplní-li povinný ani poté vykonávané rozhodnutí, ukládá mu soud na návrh oprávněného další přiměřené pokuty, dokud výkon rozhodnutí nebude zastaven. Pokuty připadají státu.
7. Podle §102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Ustanovení §75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, §77 odst. 1 písm. b) až d), §77 odst. 2, §77a a §78 odst. 3 se použijí obdobně (odst. 2 věta druhá tohoto ustanovení).
8. Podle §76 odst. 1 písm. c) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo, aby složil peněžitou částku nebo věc do úschovy soudu.
9. Dovolací soud již dříve (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2010, sp. zn. 20 Cdo 4297/2008) dovodil, že je-li exekučním titulem rozhodnutí o vydání předběžného opatření podle §102 odst. 1 a §76 odst. 1 písm. c) o. s. ř., kterým bylo povinnému uloženo složit do soudní úschovy peněžitou částku, nebylo jím ve smyslu §40 odst. 1 písm. a) ex. řádu oprávněné ve vztahu k povinné přiznáno právo na peněžité plnění, nýbrž jím bylo povinnému uloženo, aby peněžitou částku složil do úschovy soudu, a to před pravomocným rozhodnutím ve věci samé v nalézacím řízení, z důvodu obavy, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen. Jde tedy o exekuční titul ukládající splnění jiné povinnosti než zaplacení peněžité částky (aby povinný ve stanovené lhůtě složil do úschovy soudu stanovené peněžité plnění).
10. V posuzované věci z obsahu spisu vyplývá, že Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 7. 12. 2020, č. j. 19 C 462/2013-1127, nařídil k návrhu žalobkyně (oprávněné) v průběhu řízení o žalobě na zaplacení částky 732 918 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalované (povinné) na zaplacení částky 750 000 Kč předběžné opatření podle §102 odst. 1 a §76 odst. 1 písm. c) o. s. ř., jímž žalované (povinné) uložil, aby složila do úschovy Okresního soudu v Olomouci peněžitou částku 1 755 817 Kč. Ze shora citované judikatury dovolacího soudu vyplývá, že podstatou povinnosti uložené nalézacím soudem v tomto případě není povinnost povinné k peněžitému plnění, nýbrž že jím bylo uloženo, aby konkrétní plnění (částku 1 755 817 Kč) složila do úschovy soudu. Povinná tedy byla exekučním titulem zavázána ke splnění jiné povinnosti než zaplacení peněžité částky, konkrétně aby složila do úschovy u Okresního soudu v Olomouci částku 1 755 817 Kč, když jde o povinnost k nezastupitelnému jednání, protože ke složení úschovy může dojít pouze jménem a k tíži povinné. Na faktu, že exekuce se uskutečňuje za účelem vymožení svojí podstatou nepeněžitého a nezastupitelného plnění, nic nemění okolnost, že k vynucení nepeněžitého plnění přistupuje exekutor ukládáním peněžitých pokut, jež realizuje některým ze způsobů, jenž je vlastní vymáhání peněžité povinnosti (srov. LEVÝ, Jiří. §351 [Pokuty, obnovení stavu]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, str. 1752). Domáhá-li se tedy povinná zastavení exekuce ve vztahu k exekučnímu příkazu, jímž jí exekutor uložil pokutu ve smyslu ustanovení §351 odst. 1 o. s. ř. , odvolací soud správně uzavřel, že exekuci není na místě v této části zastavit. Jde-li o exekuční příkazy soudního exekutora Mgr. Svatopluka Šůstka ze dne 20. 1. 2021, č. j. 185 EX 1030/20-30, a ze dne 22. 1. 2021, č. j. 185 EX 1030/20-35, tyto nebyly předmětem přezkumu ze strany dovolacího soudu. Je případně na povinné, aby se domáhala prověření jejich věcné správnosti prostřednictvím návrhu na zastavení exekuce v té části, která je vedena na jejich základě.
11. Z uvedeného se podává, že napadené usnesení odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvodu se v projednávané věci odchýlit, Nejvyšší soud proto dovolání povinné podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
12. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. ex. řádu).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 12. 2021
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
předseda senátu