ECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.3594.2020.1
sp. zn. 20 Cdo 3594/2020-96
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného Společenství vlastníků jednotek domu XY , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného JUDr. Vladimírou Oktábcovou, advokátkou se sídlem v Příbrami, Milínská 205, proti povinné R. T. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Dagmar Říhovou, advokátkou se sídlem v Příbrami, ulice 28. října 184, za účasti vydražitele J. L., narozeného XY, bytem XY, pro částky 55 422,50 Kč, 16 082,50 Kč, 33 947,50 Kč, 30 529,50 Kč, 64 453 Kč, 53 060,50 Kč, 37 087,50 Kč, a 24 097,50 Kč, vše včetně příslušenství, vedené soudním exekutorem JUDr. Jaromírem Peške, Exekutorský úřad Plzeň-sever, pod sp. zn. 064 EX 169/17, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2020, č. j. 18 Co 54/2020-70, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 27. 11. 2019, č. j. 064 EX 169/17-112, kterým soudní exekutor JUDr. Jaromír Peške udělil za nejvyšší podání 1 935 000 Kč příklep na výrokem usnesení specifikované nemovité věci (bytovou jednotku v bytovém domě XY včetně příslušenství). Odvolací soud uvedl, že postupem soudního exekutora při provádění exekuce nedošlo k porušení zákona. Dražba byla nařízena v souladu se zákonem a ani proti jejímu průběhu neshledal výhrady. Uzavřel, že námitka proti výši ceny stanovené posudkem již nemá žádnou relevanci, protože následně vydané usnesení o stanovení výsledné ceny dle §336a o. s. ř. nabylo právní moci a stalo se závazným v další fázi exekuce. Při nařízení dražebního jednání z něj soudní exekutor vycházel (§336b odst. 1 o. s. ř.). Výsledná cena byla stanovena na 1 530 000 Kč, nejnižší podání na 1 020 000 Kč a věc byla vydražena za 1 935 000 Kč, tedy téměř za dvojnásobek nejnižšího podání, což nejlépe odráží aktuální tržní cenu. Proto ani námitku povinné, že jí nesprávným oceněním vznikla škoda zhruba 500 000 Kč, nepovažoval za důvodnou.
Usnesení Krajského soudu v Praze napadla povinná dovoláním a namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu „závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která dosud nebyla vyřešena“. Tvrdí, že odvolací soud měl zastavit exekuci podle §336i odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §35 zákona č. 191/2020 Sb., účinného ke dni 24. 4. 2020 (tj. již v době rozhodování odvolacího soudu), neboť povinná má v draženém bytě hlášen trvalý pobyt a výše pohledávek oprávněného, těch, kdo do řízení vstoupili jako další oprávnění, a přihlášených věřitelů povinné k okamžiku zahájení dražebního jednání nepřesahovala 100 000 Kč (resp. 30 000 Kč) s příslušenstvím. Odvolací soud tyto skutečnosti nezjišťoval, ač podle §103 o. s. ř. musí z moci úřední zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení, za nichž může rozhodnout ve věci samé. Je přesvědčena, že je povinností soudu zrušit usnesení o příklepu v případě zjištění porušení této normy, a že k takovému porušení v této věci došlo. Navrhla, aby dovolací soud změnil napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak, že se mění rozhodnutí soudního exekutora tak, že příklep se neuděluje.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále též „o. s. ř.“. Dovolání není přípustné.
Dovolatelka namítá, že odvolací soud pochybil, neboť údajně nezjišťoval z moci úřední, zda nejsou dány důvody pro zastavení exekuce podle §336i odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §35 zákona č. 191/2020 Sb. Tím uplatňuje případnou vadu (odvolacího) řízení. Rozhodovací praxe dovolacího soudu je však ustálena v závěru, že vady řízení samy o sobě nemohou být důvodem přípustnosti dovolání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. 23 Cdo 4644/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2015, sp. zn. 25 Cdo 2355/2015).
Nutno dodat, že občanský soudní řád je sice třeba použít ve znění novelizovaném zákonem č. 191/2020 Sb. (účinném od 24. 4. 2020) i pro řízení zahájená před tímto datem. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před uvedeným datem, však zůstávají zachovány (§35 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb.). Změny, které novela o. s. ř. provedená zákonem 191/2020 Sb. přinesla, se jinak řečeno vyznačují nepravou zpětnou retroaktivitou; podmínky příklepu nelze posuzovat perspektivou právní úpravy, která vešla v platnost a účinnost později. Soudní exekutor tedy měl posuzovat a posuzoval, zda byly splněny podmínky pro příklep podle právní úpravy platné v době konání dražby (§336i odst. 2 o. s. ř. ve znění do 23. 4. 2020). Z oznámení o přihlášených pohledávkách ze dne 27. 11. 2019 (čl. 59 exekutorského spisu) pak vyplývá, že již jen přihlášené pohledávky ke dni dražby limitní částku 30 000 Kč (ba dokonce i 100 000 Kč) přesahovaly, a námitka dovolatelky nemá ve spisovém materiálu oporu.
Protože dovolatelka nepředložila k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by založila přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř., a dovoláním napadené usnesení je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.). O nákladech dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 1. 2021
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu