Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 09.02.2021, sp. zn. 20 Cdo 3602/2020 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.3602.2020.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.3602.2020.1
sp. zn. 20 Cdo 3602/2020-880 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a JUDr. Karla Svobody ve věci nezletilé AAAAA , narozené dne XY, bytem v XY, dcery rodičů V. B. , narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Alešem Janochem, advokátem sídlem v Praze 1, Národní č. 340/21, J. H. , narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Karolinou Kovácsovou, advokátkou sídlem v Praze 2, Václavská č. 20, za účasti města Černošice – Městský úřad Černošice, OSPOD sídlem v Praze 2, Podskalská č. 19, o výkon rodičovské odpovědnosti, vedené u Okresního soudu v Praha – západ pod sp. zn. 29 Nc 38/2018, o dovolání otce nezletilé proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. března 2019, č. j. 101 Co 56/2019-509, takto: I. Dovolání otce nezletilé se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění: Krajský soud v Praze usnesením ze dne 11. března 2019, č. j. 101 Co 56/2019-509, potvrdil usnesení Okresního soudu Praha – západ ze dne 20. září 2018, č. j. 29 Nc 38/2018-214 ve výrocích o uložení pokuty otci za neoprávněné držení dítěte svěřené do péče matky, o ustanovení opatrovníka a změnil výrok o nákladech řízení a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Jelikož napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 11. března 2019, Nejvyšší soud jako soud dovolací dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.), ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), ve spojení se zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Podle ustanovení §237 o. s. ř., není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle ustanovení §30 odst. 1 z. ř. s. není dovolání přípustné proti rozhodnutí podle hlavy páté části druhého tohoto zákona, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení. Dovolací soud dospěl k názoru, že dovolání v této věci není přípustné, protože směřuje proti usnesení odvolacího soudu, proti kterému dovolání není podle ustanovení §30 odst. 1 z. ř. s. přípustné. Právní úprava nepřípustnosti dovolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle hlavy páté části druhé zákon o zvláštních řízeních soudních se totiž s účinností tohoto zákona, „tj. od 1. ledna 2014, přesunula z ustanovení §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř, ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (podle kterého dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř. není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvobození) do ustanovení §30 z. ř. s.“ ( k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. dubna 2015, sp. zn. 21 Cdo 1049/2015). V posuzované věci jde o řízení ve věcech péče soudu o nezletilé (o výkon rozhodnutí ve věcech výživného) upravené v hlavě páté části druhé tohoto zákona a současně se nejedná o žádnou z výjimek taxativně vymezených v ustanovení §30 z. ř. s. Vzhledem k výše uvedenému proto v dovolacím řízení nelze pokračovat. V projednávané věci tak nebyly shledány předpoklady přípustnosti dovolání. Nejvyšší soud proto toto dovolání, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) jako nepřípustné odmítl (§243c odst. 1 věta první a odst. 2 o. s. ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 9. 2. 2021 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/09/2021
Spisová značka:20 Cdo 3602/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.3602.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Dotčené předpisy:§30 předpisu č. 292/2013Sb.
§243c odst. 1,2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:04/19/2021
Podána ústavní stížnost sp. zn. II.ÚS 1078/21
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-12