Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17.03.2021, sp. zn. 20 Cdo 539/2021 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.539.2021.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.539.2021.1
sp. zn. 20 Cdo 539/2021 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné E. Š. , narozené XY, bytem XY, proti povinnému P. M. , narozenému XY, bytem XY, pro 3 943 000 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy, Exekutorský úřad Přerov, pod sp. zn. 203 EX 49455/18, o dovolání soudního exekutora proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. září 2020, č. j. 10 Co 109/2020-121, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Soudní exekutor je povinen zaplatit oprávněné na náhradě nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) : Soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha, Exekutorský úřad Přerov (dále jen „soudní exekutor“), usnesením ze dne 15. 12. 2019, č. j. 203 EX 49455/18-101, zastavil exekuci na majetek povinného (výrok I.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.), uložil povinnému, aby soudnímu exekutorovi uhradil „zbylé náklady exekuce“ ve výši 4 836 Kč (výrok III.) a současně uložil oprávněné, aby soudnímu exekutorovi zaplatila „zbylé náklady exekuce“ ve výši 711 577 Kč (výrok IV.). Krajský soud v Ostravě (dále „odvolací soud“) k odvolání oprávněné v záhlaví označeným rozhodnutím změnil usnesení soudního exekutora ve výrocích III. a IV. tak, že povinný je povinen zaplatit soudnímu exekutorovi na náhradě nákladů exekuce částku 4 836 Kč (výrok I.) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Soudní exekutor napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním, o němž Nejvyšší soud rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jeno. s. ř.“. Dovoláním soudního exekutora jsou napadeny výhradně výroky o nákladech exekuce, proti nimž však ve znění §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. dovolání přípustné není, jak ostatně účastníky poučil v napadeném usnesení odvolací soud. Nejvyšší soud proto dovolání soudního exekutora bez jednání (viz §243a odst. 1 věta první o. s. ř.) odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2019, sp. zn. 20 Cdo 1210/2019, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. června 2020, sp. zn. 20 Cdo 1020/2020, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. července 2020, sp. zn. 20 Cdo 1912/2020). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 17. 3. 2021 JUDr. Aleš Zezula předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/17/2021
Spisová značka:20 Cdo 539/2021
ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.539.2021.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2021-06-10