ECLI:CZ:NS:2021:20.NCU.116.2021.1
sp. zn. 20 Ncu 116/2021-7
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném M. S. , narozenou dne XY, bytem XY, takto:
I. Řízení o návrhu navrhovatelky na uznání rozsudku Okresního soudu – oddělení pro rodinné věci ve Friedbergu, Hesensko, Spolková republika Německo, ze dne 30. dubna 1991, č. j. F 520/90, se zastavuje.
II. Navrhovatelce se vrací soudní poplatek 1.000 Kč z návrhu na uznání cizího rozhodnutí. Soudní poplatek bude navrhovatelce vrácen z účtu Nejvyššího soudu po právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným Nejvyššímu soudu dne 31. srpna 2021 se navrhovatelka domáhala uznání rozsudku Okresního soudu – oddělení pro rodinné věci ve Friedbergu, Hesensko, Spolková republika Německo, ze dne 30. dubna 1991, č. j. F 520/90, jímž bylo rozvedeno její manželství s R. L. S..
Podle ustanovení §51 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, pravomocná cizí rozhodnutí ve věcech rozvodu manželství, zákonného odloučení, prohlášení manželství za neplatné a určení, zda tu manželství je či není, byl-li alespoň jedním z účastníků řízení státní občan České republiky , se v České republice uznávají, nebrání-li tomu ustanovení §15 odst. 1 písm. a) až e), jen na základě zvláštního rozhodnutí.
Předpokladem toho, aby byla pravomoc soudu založena, tedy je, že alespoň jeden z účastníků řízení byl v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V posuzované věci však bylo zjištěno, že ani jeden z manželů v době vydání rozhodnutí o rozvodu manželství, tj. ke dni 30. dubna 1991, státním občanem České republiky nebyl.
Nedostatek pravomoci soudu je takovým nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit. Nejvyšší soud proto podle §104 odst. 1 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, řízení o návrhu na uznání cizího rozhodnutí zastavil.
Navrhovatelka při podání návrhu uhradila v kolcích soudní poplatek ve výši 2.000 Kč. Jelikož došlo k zastavení řízení, v němž lze rozhodovat bez jednání, před vydáním rozhodnutí o věci samé, rozhodl Nejvyšší soud v souladu s §10 odst. 3 a 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, o vrácení soudního poplatku poníženého o minimální částku 1.000 Kč.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 10. 2021
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu