ECLI:CZ:NS:2021:20.NCU.132.2020.1
sp. zn. 20 Ncu 132/2020-55
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou X. J., narozenou dne XY, bytem XY, zastoupenou JUDr. Pavlínou Vanickou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Slezská 1357/1, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, takto:
Rozhodnutí Notářství okresu Wangqing , provincie Jilin , Čínská lidová republika, ze dne 26. 8. 2019, číslo L330200-2019-000027, jímž bylo rozvedeno manželství K. K. a X. J., uzavřené dne 9. 5. 2012 před oddávajícím orgánem Úřadu pro občanské záležitosti se sídlem v Ningbo , provincie Zhejiang , Čínská lidová republika,
se uznává,
pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Odůvodnění:
Notářství okresu Wangqing, provincie Jilin, Čínská lidová republika, na základě dohody o rozvodu manželů rozvedl posuzované manželství, zjistil-li po provedeném řízení, že manželé se vzájemně odcizili, a neshledal-li předpoklady pro obnovení jejich společného soužití. Soud dále rozhodl o rodičovské péči o nezl. syna AAAAA (pseudonym) , narozeného dne XY, tak, že jej ke shodnému návrhu svěřil do střídavé péče obou rodičů.
Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu v souladu s ustanovením §755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“).
K uznání předložený rozsudek nabyl podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení §15 ZMPS.
Ve smyslu ustanovení §51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že manžel navrhovatelky byl v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení §52 ZMPS.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 10. 2. 2021
JUDr. Aleš Zezula
předseda senátu