ECLI:CZ:NS:2021:20.NCU.50.2021.1
sp. zn. 20 Ncu 50/2021-19
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou I. B. M. , narozenou XY, bytem XY, Argentinská republika, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, takto:
Rozhodnutí Soudu pro civilní a obchodní věci č. 6, San Isidro, provincie Buenos Aires, Republika Argentina, ze dne 10. března 1998, sp. zn. 33143, jímž bylo rozvedeno manželství F. J. C. a I. B. M., uzavřené dne 4. května 1990 před oddávajícím orgánem v San Isidro, República Argentina, zapsané i v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, ve svazku ZM/IV/26, ročník 2009, strana 147, poř. č. 541,
se uznává,
pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Odůvodnění:
Soud pro civilní a obchodní věci č. 6, San Isidro, provincie Buenos Aires, República Argentina, rozvedl na základě společného návrhu manželů posuzované manželství, zjistil-li po provedeném řízení, že manželé se vzájemně odcizili, a neshledal-li předpoklady pro obnovení jejich společného soužití. Soud dále rozhodl o rodičovské péči o (tehdy) nezletilého společného syna obou manželů AAAAA (pseudonym), narozeného dne XY, tak, že potvrdil dohodu manželů o výchově dítěte, výši výživného a „stanovení návštěv“.
Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedené rozhodnutí cizího orgánu v souladu s ustanovením §755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím orgánem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“).
K uznání předložené rozhodnutí nabylo podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení §15 ZMPS.
Ve smyslu ustanovení §51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení §52 ZMPS.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, koresponduje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 21. 7. 2021
JUDr. Aleš Zezula
předseda senátu