ECLI:CZ:NS:2021:20.NCU.61.2021.1
sp. zn. 20 Ncu 61/2021-9
ROZSUDEK
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v řízení o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovateli a) J. B. , narozeným dne XY, bytem XY, v České republice bytem v XY, a b) B. K. , narozeným dne XY, bytem XY, oběma zastoupenými Mgr. Petrem Kallou, advokátem se sídlem v Praze 6, Slavíčkova č. 372/2, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství, takto:
Rozsudek Nejvyššího soudu, Oddělení rodinného soudu, Ontario, Kanada ( Superior Court of Justice, Ontario ), ze dne 24. 4. 2019, sp. zn. FS-19-009281, pokud jím bylo stanoveno rodičovství (otcovství) J. B., narozeného dne XY, a B. K., narozeného dne XY, k nezletilé AAAAA (pseudonym), narozené dne XY ve XY),
se uznává,
pokud jde o určení rodičovství (otcovství) na území České republiky.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud, Oddělení rodinného soudu, Ontario (Kanada), ke společnému návrhu navrhovatelů rozhodl, že navrhovatelé jsou rodiči nezletilé AAAAA(pseudonym), narozené dne XY ve XY).
Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení §15 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.
Ve smyslu ustanovení §55 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníky řízení a současně bylo zjištěno, že J. B. byl v době vydání rozhodnutí o určení rodičovství (otcovství) občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení §52 zákona č. 91/2012 Sb.
V nálezu ze dne 29. 6. 2017, sp. zn. I. ÚS 3226/16, Ústavní soud předestřel právní názor, dle něhož neuznání cizího rozhodnutí, kterým bylo určeno rodičovství k dítěti dvou osob stejného pohlaví v situaci, v níž už rodinný život byl mezi nimi fakticky i právně konstituován formou náhradního mateřství, z důvodu, že české právo neumožňuje rodičovství dvou osob stejného pohlaví, je v rozporu s nejlepším zájmem dítěte chráněným čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. V případě, že mezi osobami rodinný život, vzniklý na legální bázi, již existuje, je povinností všech orgánů veřejné moci jednat tak, aby se tento vztah mohl rozvíjet, a musí být respektovány právní záruky, které chrání vztahy dítěte a jeho rodiče.
Nejvyšší soud přitom neshledal žádných okolností, jež by opodstatňovaly odlišení řešeného případu od věci, v níž byl vydán citovaný nález.
Protože tedy cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelé domáhají, vyhovuje předpokladům, které pro určení otcovství stanoví právní řád České republiky, bylo návrhu vyhověno, jak to také navrhlo Nejvyšší státní zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelé (§140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 23. 6. 2021
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
předseda senátu