ECLI:CZ:NS:2021:20.NCU.95.2020.1
sp. zn. 20 Ncu 95/2020-17
ROZSUDEK
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v řízení o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou J. M. (roz. M.) , narozenou dne XY, bytem XY, zastoupenou K. J., bytem XY, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství ČR, takto:
Rozhodnutí (certifikát o rozvodu) matričního úřadu v Bejrútu, Ministerstvo vnitra, Republika Libanon (Ministry of Interior, Directorate General of Civil Status), číslo zápisu 2351 (číslo provedení 81), ze dne 13. 11. 2014, podle nějž bylo dne 26. 2. 1987 Soudem první instance v Bejrútu – 4. sektor (Court of First Instance of Beirut – Forth Sector), č. j. 35/87, rozvedeno manželství E. M. Ch. M. a J. M., uzavřené dne 2. 6. 1970 před oddávajícím orgánem v Praze 6 – Bubenči, zapsané v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části Praha 6, okres Praha, ve svazku 28, roč. 1970, str. 191, poř. č. 382,
se uznává,
pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Odůvodnění:
Matriční úřad v Bejrútu, Ministerstvo vnitra, Republika Libanon, vydal dne 13. 11. 2014 potvrzení o rozvodu, podle nějž bylo dne 26. 2. 1987 Soudem první instance v Bejrútu – 4. sektor k návrhu manžela navrhovatelky rozvedeno manželství navrhovatelky a jejího manžela, neboť manželé se vzájemně odcizili a neměli již zájem na obnovení společného soužití. Nezletilé děti AAAAA (pseudonym) a BBBBB (pseudonym) byly svěřeny do péče otce.
Vztahy mezi manžely byly tedy tak trvale rozvráceny, že nelze očekávat jejich obnovení. Ve výroku uvedené rozhodnutí je proto v souladu s ustanovením §755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém).
Uznání předloženého rozhodnutí nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení §15 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.
Ve smyslu ustanovení §51 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb. byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občankou České republiky (resp. České socialistické republiky). V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení §52 zákona č. 91/2012 Sb.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno, jak to také navrhlo Nejvyšší státní zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 5. 1. 2021
JUDr. Karel Svoboda Ph.D.
předseda senátu