ECLI:CZ:NS:2021:20.ND.166.2021.1
sp. zn. 20 Nd 166/2021-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v právní věci žalobce L. Š. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Milošem Jirmanem, advokátem se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Nádražní 600/21, proti žalované R. Š. , narozené XY, bytem XY, o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 750 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 8 C 477/2020, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 8 C 477/2020 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou.
Odůvodnění:
Žalobce podal dne 29. 12. 2020 u Obvodního soudu pro Prahu 6 žalobu, kterou se domáhá, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit mu 750 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výší 10 % od 30. 6. 2020 do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení. Dále navrhuje, aby tuto věc z důvodu vhodnosti projednal Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou, neboť v obvodu tohoto soudu se nachází nemovitá věc, z jejíhož zhodnocení žalobce svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení dovozuje. Veškeré důkazy, jejichž provedení v této věci přichází v úvahu, se nachází v obvodu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Dle žalobce „bude nepochybně zapotřebí zjišťovat rozsah stavební činnosti“ na nemovitosti, „a to např. jednáním na místě samém, znaleckým posudkem, výpověďmi svědků, obyvatel domu č. XY“. Z tohoto pohledu, zejména s ohledem na dostupnost zmíněných důkazů a s tím související ekonomii řízení, je vhodné, aby tuto věc projednal Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou.
Žalovaná ve svém vyjádření k návrhu žalobce uvedla, že s návrhem na přikázání předmětné věcí Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou nesouhlasí, jelikož nelze předjímat nutnost provedení důkazů jednáním na místě samém, obzvlášť s ohledem na vznesenou námitku promlčení, ani nelze spoléhat, že by soud, v jehož obvodu se nemovitost nachází, posoudil skutkový stav spolehlivěji. Drtivá většina důkazů navrhovaných stranami je v listinné podobě. Je nepochybné, že navrhovaná delegace by byla k tíži žalované a ve prospěch žalobce bez většího vlivu na ekonomii řízení.
Podle ustanovení §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“, věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Podle §12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Uvedené ustanovení je zároveň zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); důvody pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše uvedeného ústavního principu; tuto výjimku je přitom nutno vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
Okolnosti, kterými žalobce odůvodňuje návrh na přikázání věci, nejsou natolik významné, aby v nich bylo možno spatřovat důvod k takovému výjimečnému postupu. V posuzovaném případě z dostupného spisového materiálu nijak nevyplývá, že by přikázání věci Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou pozitivně ovlivnilo rychlost a hospodárnost řízení. Z obsahu spisu, s ohledem na předmět sporu (kterým je bezdůvodné obohacení související s rekonstrukcí nemovité věci) a na dosud navržené důkazy, nelze dovozovat, že by soud, v jehož obvodu se nachází nemovitá věc, posoudil skutkový stav spolehlivěji a důkladněji, nežli soud jiný, a nelze ani předjímat nutnost provedení důkazů na místě samém, např. ohledáním věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2015, sp. zn. 26 Nd 15/2015). Žalobcem uvedené skutečnosti nemohou být bez dalšího důvodem k přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu také s přihlédnutím k možnosti využití institutu dožádání (§39 o. s. ř.).
Protože okolnosti předestřené žalobcem nepředstavují důvod pro přikázání věci jinému soudu podle §12 odst. 2 o. s. ř. a s navrhovanou delegací nesouhlasí ani žalovaná (k důvodům vhodnosti přitom lze při rozhodování o přikázání věci jinému soudu přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení), Nejvyšší soud České republiky rozhodl, že se projednávaná věc Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou nepřikazuje.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 4. 2021
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu