ECLI:CZ:NS:2021:21.CDO.3656.2020.1
sp. zn. 21 Cdo 3656/2020-484
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci žalobkyně A. O. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Markem Freundem, advokátem se sídlem ve Zlíně, třída Tomáše Bati č. 3672, proti žalované České republice – Generálnímu finančnímu ředitelství se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Lazarská č. 15/7, IČO 72080043, o neplatnost rozvázání pracovního poměru dohodou, o žalobě na obnovu řízení podané žalobkyní proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 29. listopadu 2016 č. j. 60 Co 367/2016-375, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 7 C 116/2015, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 18. srpna 2020 č. j. 60 Co 157/2020-462, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 18. 8. 2020 č. j. 60 Co 157/2020-462, podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť neshledal, že by právní otázka uplatněná žalobkyní jako předpoklad přípustnosti dovolání [zda později přijaté rozhodnutí (rozsudek Nejvyššího soudu) v řízení ve věci jiného účastníka proti stejnému žalovanému za stejného skutkového stavu (z pohledu místa, času, způsobu jednání) je důvodem pro povolení obnovy řízení] měla být dovolacím soudem vyřešena jinak.
Rozhodovací praxe dovolacího soudu je ustálena v závěru, že rozhodnutím jako důvodem obnovy řízení ve smyslu ustanovení §228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zákon míní rozhodnutí o předběžných otázkách ve smyslu ustanovení §135 odst. 1 a 2 o. s. ř., tj. případy, kdy příslušný orgán rozhodl odlišně o předběžné otázce, jestliže byl soud předchozím rozhodnutím vázán (§135 odst. 1 o. s. ř.) či z dřívějšího rozhodnutí vycházel (§135 odst. 2 o. s. ř.), anebo posoudil-li předběžnou otázku sám (§135 odst. 2 o. s. ř.), a poté bylo zjištěno, že příslušný orgán kdykoli vydaným rozhodnutím ji posoudil jinak; otázkami předběžnými však nejsou dílčí právní (výkladové) otázky, z nichž sestává celkové právní posouzení a které není povolán řešit nikdo jiný než soud v řízení o uplatněném nároku (srov. např. stanovisko občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 1982 sp. zn. Cpj 67/82, uveřejněné pod č. 2 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1983, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 1999 sp. zn. 20 Cdo 322/98, uveřejněné pod č. 48 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2000). S tímto závěrem souhlasil i Ústavní soud, podle něhož za důvod obnovy nelze považovat nový právní názor (srov. Nález Ústavního soudu ze dne 2. 10. 2018 sp. zn. II. ÚS 2546/18 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 11. 2020 sp. zn. IV. ÚS 2171/20); povolení obnovy řízení z tohoto důvodu by nevyhnutelně vedlo s ohledem na vznik bezpočtu nových právních vztahů k narušení principu právní jistoty (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 2. 10. 2000 sp. zn. IV. ÚS 410/2000). V nyní posuzované věci nevidí dovolací soud důvod k odchýlení se od těchto závěrů. Takovým důvodem nemůže být ani argument žalobkyně, že „ve skutkově naprosto shodném případě zde vznikají nedůvodné rozdíly“. Žalobkyně totiž pomíjí, že rozdíly vznikly právě proto, že ve srovnávané věci byl využit mimořádný opravný prostředek určený k řešení právních otázek (dovolání), v případě žalobkyně však nikoliv.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 5. 2021
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu