ECLI:CZ:NS:2021:21.CUL.2.2021.1
sp. zn. 21 Cul 2/2021-8
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., o návrhu povinné E. B., narozené dne XY, bytem v XY, podaném proti Nejvyššímu soudu, na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené pod sp. zn. 20 Cdo 1369/2020, takto:
I. Návrh na určení lhůty Nejvyššímu soudu k „rozhodnutí o žádosti povinné na ustanovení bezplatného právního zástupce pro dovolací řízení“ se zamítá .
II. Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 25. 4. 2021, doručeným Nejvyššímu soudu téhož dne, se navrhovatelka E. B. domáhala, aby Nejvyššímu soudu byla určena lhůta „k provedení procesního úkonu – rozhodnutí o žádosti povinné na ustanovení bezplatného právního zástupce pro dovolací řízení“. Svůj návrh odůvodnila tím, že proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2020 č. j. 20 Co 158/2020-748 (správně usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 7. 2019 sp. zn. 20 Co 114/2019 – pozn. Nejvyššího soudu) podala dovolání a dne 18. 11. 2019 a 19. 12. 2020 požádala o ustanovení zástupce pro „doplnění a potvrzení dovolání“. O těchto žádostech však nebylo doposud rozhodnuto, a to i „přes skutečnost, že obdržela od Nejvyššího soudu již dvě totožná usnesení sp. zn. 20 Cdo 3543/2020 ze dne 1. 12. 2020 a ze dne 30. 3. 2021 sp. zn. 20 Cdo 1369/2020, s totožnou výzvou k odstranění nedostatku povinného zastoupení“; ze strany Nejvyššího soudu tedy dochází k „soudním průtahům“. Odkazoval-li Nejvyšší soud ve výše uvedených výzvách na usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2020 č. j. 20 Co 158/2020-748, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne 30. 3. 2020 č. j. 23 EXE 1302/2015-728, kterým soud rozhodl, že se povinné neustanovuje zástupce pro dovolací řízení, pak tato rozhodnutí nižších soudů nejsou „relevantní“, neboť se jedná o „neustanovení advokáta pro exekuční řízení, které se na dovolací řízení nevztahuje“, o čemž byla navrhovatelka shodně informována ze strany „ČAK, tak i Okresního soudu v Rakovníku a Krajského soudu v Praze“.
Nejvyšší soud, jehož jiný senát, než který je podle rozvrhu práce povolán k rozhodnutí o dovolání podaném proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 7. 2019 sp. zn. 20 Co 114/2019, je příslušný k projednání návrhu (§174a odst. 4 část věty za středníkem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o soudech a soudcích“) a kterému byla věc předložena dne 25. 4. 2021, dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
Podle ustanovení §1 o. s. ř. občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení §6 o. s. ř. v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.
Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy (§174a odst. 8 věta první před středníkem zákona o soudech a soudcích).
V posuzovaném případě však, jak bylo zjištěno z evidence Nejvyššího soudu, dovolací řízení v navrhovatelkou uváděné věci bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2021 sp. zn. 20 Cdo 1369/2020 zastaveno; řízení před Nejvyšším soudem tedy již neprobíhá. Protože smyslem řízení podle ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích je zabránit dalším průtahům před příslušným soudem stanovením lhůty ke konkrétnímu procesnímu úkonu v probíhajícím řízení, byl návrh navrhovatelky podle ustanovení §174a odst. 7 části věty za středníkem zákona o soudech a soudcích zamítnut.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a §151 odst. 1 o. s. ř., neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení §174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení vznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 5. 2021
JUDr. Pavel Malý
předseda senátu