ECLI:CZ:NS:2021:21.ND.233.2021.1
sp. zn. 21 Nd 233/2021-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v exekuční věci oprávněné ČSOB Pojišťovny, a. s., člena holdingu ČSOB se sídlem v Pardubicích – Zeleném Předměstí, Masarykovo náměstí č. 1458, IČO 45534306, zastoupené Mgr. Janem Ševčíkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Na Královně č. 862, proti povinnému V. K. , narozenému dne XY, naposledy bytem v XY, pro 3 024 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 570/2021, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 570/2021, projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Exekutorského úřadu Chomutov Mgr. Jan Peroutka podal dne 9. 3. 2021 spolu s exekučním návrhem oprávněné žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 3 024 Kč s příslušenstvím podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 7. 1. 2021 č. j. 42 C 576/2020-12.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 1. 4. 2021 č. j. 36 EXE 570/2021-16 vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Vyšel ze zjištění, že povinný je občanem Ukrajiny a lustrací v informačním systému základních registrů bylo zjištěno, že povinný měl naposledy hlášenou adresu XY od 21. 7. 2010 do 12. 1. 2018. Podle zprávy Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, měl povinný „na území ČR povolen dlouhodobý pobyt za účelem podnikání od 10. 10. 2003 do 9. 10. 2015“. Jeho žádost o prodloužení dlouhodobého pobytu na území ČR byla zamítnuta rozhodnutím, které nabylo právní moci dne 12. 1. 2018. V současné době není povinný v evidenci Cizineckého informačního systému hlášen k pobytu a jeho domovská adresa není známa. Na základě uvedeného dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit.
Podle ustanovení §11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 9. 2012 sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013).
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014 sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Obvodním soudem pro Prahu 5 (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 5. 2021
JUDr. Pavel Malý
předseda senátu