ECLI:CZ:NS:2021:21.ND.295.2021.1
sp. zn. 21 Nd 295/2021-146
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci žalobkyně GRAND BASSAM Ltd. se sídlem ve Victorii, Sham Peng Tong Plaza č. 103, Mahe, Seychelská republika, registrační číslo 116837, zastoupené JUDr. Martinem Lištvanem, advokátem se sídlem v Praze - Vinohradech, Kladská č. 1489/5, proti žalované P A C, spol. s r. o. se sídlem v Plzni, Husova č. 1250/71, IČO 42865077, zastoupené JUDr. Zdeňkem Knaizlem, advokátem se sídlem v Plzni, Harantova č. 511/14, o 2 780 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 38 C 136/2021, o přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:
Věc, vedená u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 38 C 136/2021, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Karviné.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala dne 30. 12. 2020 u Okresního soudu v Karviné žalobu, v níž se po žalované domáhá zaplacení 2 780 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná je právním nástupcem společnosti M&M Servistrading s. r. o., jíž na základě tří smluv o výpomoci v letech 2006, 2009 a 2013 poskytl věřitel I. K. peněžní prostředky ve výše uvedené celkové částce. Tento věřitel postoupil pohledávky D. K., která je smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 2. 2017 postoupila žalobkyni.
Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově vyslovil usnesením ze dne 21. 1. 2021 č. j. 116 C 1/2021-68 svoji místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu Plzeň-město. K odvolání žalobkyně potvrdil toto usnesení Krajský soud v Ostravě svým usnesením ze dne 16. 3. 2021 č. j. 8 Co 89/2021-85 s tím, že místní příslušnost se odvozuje od obecného soudu, v jehož obvodu má právnická osoba sídlo, přičemž se vychází z údajů, jež jsou pro rozhodný okamžik zapsány v obchodním rejstříku.
Podáním ze dne 13. 4. 2021 navrhla žalobkyně přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Karviné – pobočce v Havířově. Argumentuje, že místo faktického sídla a místo faktického výkonu podnikatelské činnosti žalované se nachází na území města Havířov, nikoliv na území města Plzeň. Dále poukazuje na to, že mezi stejnými účastníky se u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 130 C 34/2017 vede řízení o zaplacení 4 162 500 Kč, přičemž žaloba vychází ze společného základu poskytnutí peněžních prostředků právnímu předchůdci žalované na základě smlouvy o finanční výpomoci. V řízení bylo slyšeno šest svědků s místem trvalého pobytu na území města Havířov, případně v okolních obcích Těrlicko a Horní Bludovice. Žalobkyně bude navrhovat jejich výslech i v této věci, a proto pokládá z důvodu procesní ekonomie za vhodnější, aby věc byla projednávána u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově.
K návrhu na přikázání z důvodu vhodnosti se žalovaná vyjádřila tak, že její sídlo v Plzni není jen virtuální, má zde pronajatu kancelář, vede celou řadu obchodních jednání, činí zásadní rozhodnutí a účastní se jednání správních orgánů. Pro určení místní příslušnosti je přitom rozhodující sídlo zapsané. O provedení navržených důkazů rozhoduje soud s tím, že případné navrhované svědecké výpovědi lze provést prostřednictvím dožádání nebo s využitím videokonferenčního zařízení. Pro delegaci vhodnou musí existovat natolik zásadní důvody vhodnosti, které dovolují učinit výjimku z ústavně zaručeného práva účastníka na zákonného soudce.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení §12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001 sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod č. 172 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2001, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011 sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod č. 3 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2012).
Důvodem pro přikázání předmětné věci jinému soudu z důvodu vhodnosti nemůže být tvrzení žalobkyně, že faktické sídlo žalované a místo výkonu její podnikatelské činnosti se nachází v obvodu Okresního soudu v Karviné. Jednak tímto způsobem nelze obcházet shora uvedené pravomocné usnesení soudu o místní příslušnosti, a jednak není z tohoto argumentu zřejmé, proč by mělo dojít k hospodárnějšímu, rychlejšímu, spolehlivějšímu nebo důkladnějšímu projednání věci Okresním soudem v Karviné.
Druhý tvrzený důvod pro přikázání věci má spočívat v tom, že v obci Havířov, popř. v blízkých obcích Těrlicko a Horní Bludovice má bydliště šest svědků, jejichž výslech bude v předmětné věci navrhován. Z obsahu spisu je však zřejmé, že návrh na výslech těchto svědků dosud učiněn nebyl, a není proto ani jasné, k jakým skutkovým tvrzením by výslechy jednotlivých svědků měly směřovat. Z žalobkyní přiložených protokolů o jednání u Okresního soudu v Ostravě (ve věci vedené pod sp. zn. 130 C 34/2017) ze dne 25. 6. 2019 a ze dne 8. 10. 2019 se sice podává, že byli slyšeni svědci V. P., bytem XY, A. K., bytem XY, D. K., bytem XY, P. P., bytem XY, M. S., bytem XY a B. C., bytem XY, ovšem u výpovědi mnohých z nich není souvislost s nyní projednávanou věcí bez dalšího zřejmá (předmětem dokazování byla, podle poučení poskytnutého soudem, tvrzená skutečnost, že D. K. poskytla na základě smlouvy o finanční výpomoci peněžní prostředky). Soud procesní ani soud rozhodující o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti zásadně nemohou samy o sobě, jsouce vázány zásadou projednací, činit úvahy o tom, co by mohlo být pro nyní projednávanou věc významné a zjistitelné z výpovědi takových svědků.
Protože s ohledem na výše uvedené nejsou dány závažné důvody svědčící pro hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci výjimečně jiným než příslušným soudem, Nejvyšší soud neshledal podmínky pro delegaci vhodnou (§12 odst. 2 o. s. ř.) a rozhodl, že se věc nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Karviné.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 7. 2021
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu