ECLI:CZ:NS:2021:21.ND.369.2021.1
sp. zn. 21 Nd 369/2021-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra České republiky se sídlem v Praze 3, Vinohradská č. 2577/178, IČO 47114304, proti povinnému J. B. , narozenému dne XY, trvale bytem ve XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Břeclav, o 43 544 Kč a 32 243 Kč, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 1257/2021, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 1257/2021, projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Exekutorského úřadu Kroměříž Mgr. David Chaloupka podal dne 11. 6. 2021 u Okresního soudu v Břeclavi spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne 10. 6. 2021 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávek oprávněné ve výši 43 544 Kč (dlužné pojistné), 32 243 Kč (penále do 15. 2. 2021) a penále z částky dlužného pojistného od 16. 2. 2021 do zaplacení ve výši 0,05% denně, a to podle vykonatelného exekučního titulu – výkazu nedoplatků Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra České republiky ze dne 18. 2. 2021 č. j. ZP-59/3069/OL-04-21.
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 29. 6. 2021 č. j. 53 EXE 1257/2021-14 vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu České republiky k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Vyšel ze zjištění, že povinný má trvalé bydliště ve Slovenské republice, „neprochází CEO ani registrem obyvatel“ a nachází se ve Věznici Břeclav, avšak jeho faktické bydliště je v Olomouci. Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit.
Podle ustanovení §11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky, a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 9. 2012 sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013).
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014 sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud České republiky po předložení věci Okresním soudem v Břeclavi (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 10. 2021
JUDr. Pavel Malý
předseda senátu