ECLI:CZ:NS:2021:21.ND.432.2021.1
sp. zn. 21 Nd 432/2021-44
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., ve věci pozůstalosti po M. M. , zemřelé dne 10. října 2020, posledně bytem ve XY, za účasti J. M. , narozeného dne XY, bytem v XY, a J. M. , narozeného dne XY, bytem v XY, vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 23 D 308/2020, o přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc, vedená u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 23 D 308/2020, se nepřikazuje Okresnímu soudu v Jihlavě.
Odůvodnění:
Okresní soud v Jindřichově Hradci usnesením ze dne 15. 10. 2020 č. j. 23 D 308/2020-3 zahájil řízení ve věci pozůstalosti po M. M., zemřelé dne 10. října 2020 (dále jen „zůstavitelka“), a provedením úkonů v řízení o pozůstalosti po zůstavitelce pověřil JUDr. Evu Vlčkovou, notářku v Jindřichově Hradci.
J. M. požádal podáním doručeným JUDr. Evě Vlčkové dne 7. 5. 2021 o přikázání věci Okresnímu soudu v Jihlavě z důvodu vhodnosti s odůvodněním, že k Okresnímu soudu v Jihlavě má on i jeho bratr „lepší dopravní spojení“; J. M. vyslovil souhlas s přikázáním věci Okresnímu soudu v Jihlavě podáním ze dne 26. 8. 2021.
Jak se podává z obsahu spisu, soudní komisařkou bylo dosud zjištěno, že zůstavitelka měla poslední trvalý pobyt na adrese XY, a že J. M. a J. M. (vnuci zůstavitelky) mají trvalý pobyt v Telči a v Praze. Ve věci bylo dále provedeno předběžné šetření dne 13. 4. 2021 prostřednictvím dožádaného Okresního soudu v Jihlavě.
Vzhledem k tomu, že M. M. zemřela dne 10. 10. 2020, je třeba v řízení o pozůstalosti postupovat podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), za subsidiárního použití zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ o. s. ř.“) [srov. ustanovení §1 odst. 3 a 4 z. ř. s.].
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení §12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat [v daném případě výlučná místní příslušnost stanovená ustanovením §98 odst. 1 písm. a) z. ř. s.], je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001 sp. zn. I. ÚS 144/2000).
Delegace vhodná je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a proto k ní lze přistoupit pouze v těch ojedinělých případech, v nichž by projednání věci jiným než místně příslušným soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci.
Okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu a že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu „větší“ vzdálenost, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2019, sp. zn. 32 Nd 52/2019, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2018, sp. zn. 30 Nd 44/2018, a mnoho dalších).
V posuzované věci důvody pro postup podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nebyly shledány opodstatněnými. Skutečnost, že J. M. a J. M., jako předpokládaní dědicové zůstavitelky, nemají bydliště v obvodu Okresního soudu v Jindřichově Hradci a že delegaci z důvodu vhodnosti sami navrhli, nemůže bez dalšího být sama o sobě důvodem pro přikázání věci jinému místně příslušnému soudu.
Nelze rovněž přehlédnout, že okruh dědiců nebyl dosud spolehlivě zjištěn, neboť dědici nebyli vyrozuměni o svém dědickém právu a o právu dědictví odmítnout.
Přikázáním věci Okresnímu soudu v Jihlavě pouze z důvodu „lepšího dopravního spojení“ by vzhledem k výše uvedenému nebylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího a ani důkladnějšího projednání věci. Nejvyšší soud vzal též v úvahu, že výlučná místní příslušnost podle ustanovení §98 odst. 1 písm. a) z. ř. s. je v úpravě místní příslušnosti upřednostňována a že by navrhovatelé případně mohli být vyslechnuti i prostřednictvím soudu podle místa jejich bydliště dožádaného postupem podle ustanovení §122 odst. 2 o. s. ř. (jak už se ostatně v řízení stalo dne 13. 4. 2021).
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud České republiky neshledal splnění podmínek pro delegaci vhodnou (ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.) a rozhodl, že věc vedená u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 23 D 308/2020 se Okresnímu soudu v Jihlavě nepřikazuje.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 10. 2021
JUDr. Pavel Malý
předseda senátu