ECLI:CZ:NS:2021:21.ND.611.2021.1
sp. zn. 21 Nd 611/2021-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v exekuční věci oprávněné České kanceláře pojistitelů se sídlem v Praze 4, Milevská č. 2095/5, IČO 70099618, zastoupené JUDr. Robertem Mrázikem, advokátem se sídlem v Třebíči, Karlovo nám. č. 32/26, proti povinnému I. F. , narozenému dne XY, bytem v XY, pro 9 600 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 2281/2021, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 2281/2021, projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Exekutorského úřadu v Praze 1 – Novém Městě JUDr. et Mgr. Jiří Leskovjan, LL.M., podal dne 5. 10. 2021 u Obvodního soudu pro Prahu 5 spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne 29. 9. 2021 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 9 600 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 27. 1. 2021 č. j. 15 C 265/2020-17.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 25. 10. 2021 č. j. 65 EXE 2281/2021-18 vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že po uplynutí lhůty pro podání odvolání oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, neboť povinný je podle informací Ministerstva vnitra ukrajinským státním příslušníkem, jenž není zapsán v Centrální evidenci obyvatel České republiky a který měl na území České republiky „povolen přechodný pobyt dlouhodobý“ za účelem zaměstnání do 31. 12. 2016, jak bylo zjištěno ze zaslaného sdělení informačního odboru Ředitelství služby cizinecké policie. Uvedl, že poslední „nahlášená adresa pobytu“ povinného „od 27. 11. 2014 do 4. 10. 2018“ byla XY, a že v současné době není místo pobytu povinného známé. Obvodnímu soudu pro Prahu 5 se nepodařilo ani zjistit, zda má povinný na území České republiky nějaký majetek.
Podle ustanovení §11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014 sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 9. 2012 sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013).
Nejvyšší soud České republiky po předložení věci Obvodním soudem pro Prahu 5 (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 12. 2021
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu