ECLI:CZ:NS:2021:22.CDO.229.2021.1
sp. zn. 22 Cdo 229/2021-569
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně B. C., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Lubošem Fojtíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Lazarská 1718/3, proti žalovanému R. C., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Danou Růžičkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Prokopových 827/3, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 24 C 9/2017, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2020, č. j. 68 Co 211/2020-509, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2020, č. j. 68 Co 211/2020-509, takto:
Vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2020, č. j. 68 Co 211/2020-509, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném žalovaným v této věci.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 12. 2. 2020, č. j. 24 C 9/2017-464, z pasiv, která tvořila zaniklé společné jmění žalobkyně a žalovaného, přikázal „pohledávku za účastníky ve výši 1 930 000 Kč včetně jejího případného příslušenství vzniklou z titulu dluhu ze smlouvy o půjčce ze dne 7. 12. 2012 uzavřené mezi účastníky tohoto řízení a manželi I. C. a O. C.“ do výlučného vlastnictví žalobkyně a žalovaného, a to každému z nich v rozsahu jedné její poloviny (výrok I). Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na úplném vyrovnání jejího podílu z titulu vypořádání zaniklého společného jmění manželů částku 2 023 178 Kč do 1 měsíce od právní moci rozsudku (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky III, IV a V).
K odvolání obou účastníků řízení Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 23. 9. 2020, č. j. 68 Co 211/2020-509, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaný dovolání, ve kterém rovněž navrhuje odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu. Uvádí, že výkonem rozhodnutí či exekucí by žalovanému vznikla závažná újma, jelikož částku 2 023 178 Kč, kterou má do 1 měsíce od právní moci rozsudku vyplatit žalobkyni, nemá v současné době k dispozici a není schopen v tak krátké lhůtě svoji povinnost splnit. Bydlí v bytě se svojí matkou, které platí náklady s tím spojené, má vyživovací povinnost ke třem dětem a na jeho podnikání v pohostinství měl devastující vliv nouzový stav vyhlášený vládou na jaře a posléze i na podzim loňského roku.
Žalobkyně se k návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu nevyjádřila.
Podle §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Vzhledem k tomu, že by neprodleným výkonem (exekucí) napadeného rozhodnutí odvolacího soudu hrozila žalovanému, s ohledem na jeho majetkové poměry a na dopad možného výkonu rozhodnutí (exekuce) do jeho majetkové sféry, závažná újma, Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoliv předjímal rozhodnutí o dovolání) rozhodl, že se vykonatelnost rozhodnutí odvolacího soudu odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v označené věci žalovaným [§243 písm. a) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. 2. 2021
Mgr. David Havlík
předseda senátu