ECLI:CZ:NS:2021:22.CDO.2469.2021.1
sp. zn. 22 Cdo 2469/2021-635
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobce P. P. , narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Michalem Schmidem, advokátem se sídlem v Praze 1, Hybernská 1617/40, proti žalovaným: 1) ROYAL PROPERTY DEVELOPMENT s.r.o. , identifikační číslo osoby 28504143, se sídlem v Praze 1, Pařížská 204/21, zastoupené JUDr. Alešem Staňkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 365/43, 2) M. Č. , narozenému XY, bytem v XY, 3) V. Č. , narozené XY, bytem v XY, žalovaní 2) až 3) zastoupeni JUDr. Ivou Čvandovou, advokátkou se sídlem v Praze 17, Zrzavého 1705/2a, 4) I. Č. , narozené XY, bytem v XY, 5) V. F. , narozené XY, bytem v XY, 6) R. H. , narozenému XY, bytem v XY, 7) M. P. , narozené XY, bytem v XY, 8) M. H. , narozenému XY, bytem v XY, 9) K. Z. J. , narozenému XY, bytem v XY, žalovaní 5), 7) až 9) zastoupeni JUDr. Ivou Čvandovou, advokátkou se sídlem v Praze 17, Zrzavého 1705/2a, 10) J. J. , narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému Mgr. Martinou Schützovou, advokátkou se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1569/2c, 11) A. K. , narozené XY, bytem v XY, 12) H. K. , narozené XY, bytem v XY, žalované 11) až 12) zastoupené JUDr. Ivou Čvandovou, advokátkou se sídlem v Praze 17, Zrzavého 1705/2a, 13) F. K. , narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Jaroslavem Ožanou, advokátem se sídlem v Praze 2, Chodská 1146/5, 14) E. K. , narozené XY, zastoupené JUDr. Ivou Čvandovou, advokátkou se sídlem v Praze 17, Zrzavého 1705/2a, 15) F. K. , narozenému XY, bytem v XY, 16) S. K. , narozenému XY, bytem v XY, 17) T. K. , narozené XY, bytem v XY, 18) Š. L. , narozené XY, bytem v XY, žalovaní 16) až 18) zastoupeni JUDr. Ivou Čvandovou, advokátkou se sídlem v Praze 17, Zrzavého 1705/2a, 19) L. b. d. P. , identifikační číslo osoby XY, se sídlem v XY, zastoupenému Mgr. Václavem Vondráškem, advokátem se sídlem v Praze 3, Jičínská 1616/29, 20) J. M. , narozenému XY, bytem v XY, 21) P. M. , narozenému XY, bytem v XY, 22) M. A. , narozené XY, bytem v XY, 23) P. M. , narozenému XY, bytem v XY, 24) M. M. , narozené XY, bytem v XY, 25) R. M. , narozenému XY, bytem v XY, 26) O. M. , narozenému XY, bytem v XY, 27) R. M. , narozené XY, bytem v XY, 28) P. M. , narozenému XY, bytem v XY, 29) A. K. , narozenému XY, bytem v XY, 30) V. D. , narozenému XY, bytem v XY, 31) S. R. , narozené XY, bytem v XY, 32) J. S. , narozené XY, bytem v XY, 33) Y. S. , narozené XY, bytem v XY, 34) L. S. , narozenému XY, bytem v XY, 35) R. S. , narozené XY, bytem v XY, žalovaní 21) až 35) zastoupeni JUDr. Ivou Čvandovou, advokátkou se sídlem v Praze 17, Zrzavého 1705/2a, 36) A. S. , narozené XY, bytem v XY, 37) M. N. , narozené XY, bytem v XY, žalované 36) a 37) zastoupené Mgr. Jiřím Vágnerem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 1788/60, 38) Č. Š. , narozenému XY, bytem v XY, 39) J. Š. , narozené XY, bytem v XY, 40) L. Š. ¸ narozenému XY, bytem v XY, 41) D. Š. , narozené XY, bytem v XY, 42) Z. T. , narozenému XY, bytem v XY, 43) R. V. , narozenému XY, bytem v XY, 44) M. P. , narozené XY, bytem v XY, a 45) K. P. , narozenému XY, bytem v XY, žalovaní 38) až 45) zastoupeni JUDr. Ivou Čvandovou, advokátkou se sídlem v Praze 17, Zrzavého 1705/2a, o určení vlastnického práva k spoluvlastnickému podílu na nemovitostech, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 11 C 367/2015, o dovolání žalované 1) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2020, č. j. 12 Co 62/2020-546, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná 1) je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 1 800,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce JUDr. Michala Schmida.
III. Ve vztahu mezi žalovanou 1) a žalovanými 2) až 45), jakož i mezi žalobcem a žalovanými 2) až 45) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Obvodní soud pro Prahu 3 („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 16. 10. 2019, č. j. 11 C 367/2015-458, určil, že žalobce (výrok I) a žalovaní (výroky II až XLI) jsou vlastníky části podílu z podílu 7319/35606 pozemků par. č. XY, XY a XY v obci XY, katastrální území XY, zapsaný u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, katastrální pracoviště XY. Výroky XLII až L rozhodl o nákladech řízení.
Městský soud v Praze („odvolací soud“) rozsudkem ze dne 23. 6. 2020, č. j. 12 Co 62/2020-546, výrokem I potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I, III až XXXII a XXXIV až XLI o věci samé a ve výrocích XLII až L o nákladech řízení. Výroky II až IV potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II, VII a XII o věci samé v upraveném znění. Výrokem V zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku XXXIII a výroky VI a VII rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaná 1) dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) a uplatňuje dovolací důvod uvedený v §241a odst. 1 o. s. ř.
Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření k němu jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost (§243f odst. 3 o. s. ř.) odkazuje.
Dovolání není projednatelné.
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.).
Dovolací soud odmítne dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§241b odst. 3 o. s. ř.) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. musí být v dovolání mimo jiné uvedeno, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Podle §241b odst. 3 věty první o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.
Skutečnost, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu – §41 odst. 2 o. s. ř.) neobsahuje údaj o tom, v čem žalovaný spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, postačí k odmítnutí dovolání (srovnej např. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, a další judikaturu tam citovanou, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. 29 NSČR 55/2013, popř. ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, a řadu dalších rozhodnutí).
Dovolatelka výslovně přípustnost dovolání nevymezila, jen uvedla, že „odvolací soud v napadeném rozhodnutí postupoval v rozporu s ustálenou praxí dovolacího soudu stran posouzení otázky překážky listispendence, podle které je pro toto posouzení významná totožnost předmětu řízení, která předpokládá jak totožná skutková tvrzení, tak i totožný žalobní petit. Naopak není rozhodné, jak žalobce nebo i soud posoudí takto uplatněný nárok po právní stránce“.
Již jen na okraj se uvádí, že dovolací námitkou, podle níž soudy věc projednaly a rozhodly o ní, přestože takovému postupu bránila překážka litispendence, dovolatelka uplatňuje tzv. zmatečnostní vadu řízení podle ustanovení §229 odst. 2 písm. a) o. s. ř., která však není způsobilým dovolacím důvodem (k prověření její existence slouží žaloba pro zmatečnost) a pro její posouzení přípustnost dovolání tudíž založit nelze. K uvedené námitce dovolací soud přihlíží podle ustanovení §242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. jen tehdy, je-li dovolání z jiného důvodu přípustné (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2016, sen. zn. 29 NSCR 134/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2020, sp. zn. 28 Cdo 3444/2019). Uvedené tvrzení tak již z tohoto důvodu nemůže založit přípustnost dovolání.
Dovolatelka dále vytkla nesprávné posouzení naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení; v této části však nijak nevymezila předpoklad přípustnosti dovolání.
Jelikož Nejvyšší soud neshledal dovolání žalované 1) projednatelným, podle §243c odst. 1 o. s. ř. je odmítl.
V souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí obsahovat odůvodnění. Proto dovolací soud jen stručně uvádí, že náhradu nákladů vynaložených za některá vyjádření k dovolání nepřiznal, neboť je nepovažuje za náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (§142 odst. 1 o. s. ř.). Tato vyjádření se totiž nijak nezabývají tím, zda dovolání splňuje formální předpoklady projednatelnosti (viz výše), tedy hlavním důvodem jeho neúspěchu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná 1) povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se žalobce domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
V Brně dne 13. 12. 2021
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu