ECLI:CZ:NS:2021:22.CDO.249.2021.1
sp. zn. 22 Cdo 249/2021-305
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobce S. Č. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Janou Sládkovou, advokátkou se sídlem v Rokycanech, Jiráskova 398/II, proti žalované L. K. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Dagmar Vrbeckou, advokátkou se sídlem v Rokycanech, Svazu bojovníků za svobodu 68, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. 5 C 198/2016, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 10. 2020, č. j. 13 Co 9/2020-290, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Rokycanech („soud prvního stupně”) rozsudkem ze dne 25. 11. 2019, č. j. 5 C 198/2016-235, vypořádal společné jmění manželů – účastníků řízení – tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 102 212,29 Kč (výrok I). Dále rozhodl o nákladech řízení státu a účastníků (výroky II – IV).
Krajský soud v Plzni („odvolací soud”) k odvolání obou účastníků rozsudkem ze dne 8. 10. 2020, č. j. 13 Co 9/2020-290, zastavil řízení o odvolání žalobce proti rozsudku soudu prvního stupně (výrok I), změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované 1 105,50 Kč (výrok II), zrušil výroky II a III rozsudku soudu prvního stupně (výrok III) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok IV).
Proti nákladovému výroku IV rozsudku odvolacího soudu podává žalovaná („dovolatelka“) dovolání. Přípustnost spatřuje v §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění („o. s. ř.“), konkrétně v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolacím důvodem je nesprávné právní posouzení věci (§241a odst. 1 o. s. ř.).
Žalobce se k dovolání nevyjádřil.
Dovolání není přípustné.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Z §238 odst. 1 písm. a) až k) o. s. ř. se podává výčet rozhodnutí, proti kterým není dovolání podle §237 o. s. ř. přípustné. Podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. není dovolání podle §237 o. s. ř. přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.
Vzhledem k tomu, že dovolatelka v dovolání napadá pouze výrok odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, není dovolání podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. přípustné a Nejvyšší soud jej podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
V souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.
Jelikož bylo dovolání shledáno nepřípustným podle §238 o. s. ř., vnikne ve smyslu §4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, poplatková povinnost až vydáním rozhodnutí soudu prvního stupně (§3 odst. 3 zákona o soudních poplatcích).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 5. 2021
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu