ECLI:CZ:NS:2021:22.CDO.2561.2021.1
sp. zn. 22 Cdo 2561/2021-282
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobkyně E. M. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Ing. Tomášem Jiroutem, advokátem se sídlem v Praze 6, Západní 255/31, proti žalované J. M. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Martinem Štuksou, advokátem se sídlem v Praze 4, Kaplická 1037/12, o vydání movitých věcí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 19 C 72/2018, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2021, č. j. 17 Co 7/2021-259, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Obvodní soud pro Prahu 6 („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 25. 8. 2020, č. j. 19 C 72/2018-216, výrokem I zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované, aby žalobkyni vydala movité věci blíže specifikované v žalobě, nacházející se v domě č. p. XY v katastrálním území XY. Výrokem II rozhodl o nákladech řízení.
Městský soud v Praze („odvolací soud“) usnesením ze dne 18. 3. 2021, č. j. 17 Co 7/2021-259, zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Nařídil, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný soudce Obvodního soudu pro Prahu 6.
Proti rozsudku podává žalovaná dovolání. Argumentuje, že dovolání je i navzdory §238 odst. 1 písm. k) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, („o. s. ř.“) přípustné, neboť odvolací soud nařídil, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný soudce; v této souvislosti odkazuje na komentář k občanskému soudnímu řádu (SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, ŠÍNOVÁ, Renáta a kol. Občanský soudní řád. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 890). Domnívá se, že dovolání je tak přípustné podle §237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení „otázky hmotného nebo procesního práva, při které se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu z hlediska judikatury, a to i Ústavního soudu ČR“. Dovolacím důvodem je nesprávné právní posouzení věci (§241a odst. 1 o. s. ř.).
Obsah rozhodnutí soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření k němu jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost (§243f odst. 3 o. s. ř.) odkazuje.
Dovolání není přípustné.
Podle §238 odst. 1 písm. k) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti rozhodnutím, kterým odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2021, č. j. 17 Co 7/2021-259, není přípustné, neboť napadeným rozhodnutím odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení; viz §238 odst. 1 písm. k) o. s. ř. I kdyby snad dovolání bylo přípustné proti výroku pod bodem II, nezaložilo by to přípustnost v této části.
Vzhledem k tomu, že žalovaná podala dovolání i proti výroku II rozhodnutí odvolacího soudu, zabýval se Nejvyšší soud přípustností i v tomto případě.
Z pohledu přípustnosti dovolání nelze výrok II podřadit pod důvody vymezené v §237 o. s. ř. Rozhodnutí o tom, že věc v dalším řízení projedná a rozhodne jiný samosoudce (§221 odst. 2 o. s. ř.), není rozhodnutím odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí (§237 o. s. ř.), ale je procesním rozhodnutím vydaným v průběhu odvolacího řízení. Proti takovým rozhodnutím lze podat dovolání pouze v taxativně vymezených případech uvedených v §238a o. s. ř. Jelikož napadený výrok II nelze podřadit pod výčet uvedený v §238a o. s. ř., není také vůči němu dovolání objektivně přípustné (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2020, sp. zn. 24 Cdo 1977/2020, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 21 Cdo 3770/2018). Ostatně i tento výrok je součást kasačního rozhodnutí, a proti takovému výroku není dovolání přípustné.
Jelikož Nejvyšší soud shledal dovolání žalované nepřípustným, podle §243c odst. 1 o. s. ř. je odmítl.
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť řízení ve věci není dosud skončeno a o nákladech řízení bude rozhodovat soud prvního stupně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 12. 2021
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu