ECLI:CZ:NS:2021:22.CDO.2649.2021.1
sp. zn. 22 Cdo 2649/2021-557
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce V. W., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Pavlem Szkanderou, advokátem se sídlem ve Frýdku-Místku, Svatoplukova 1209, proti žalované označené jako „ ČR – Obec Dolní Domaslavice, IČO 00494241, se sídlem v Dolních Domaslavicích 4“, zastoupené Mgr. Jiřím Kubalou, advokátem se sídlem ve Frýdku-Místku, J. V. Sládka 35, o určení vlastnictví, o odstranění stavby z pozemku, o zdržení se zásahů do vlastnického práva žalobce v podobě imisí a o vydání bezdůvodného obohacení, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 8 C 243/2018, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 3. 2021, č. j. 57 Co 30/2021-466, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Návrh na odklad právní moci usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 3. 2021, č. j. 57 Co 30/2021-466, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Frýdku-Místku (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 30. 11. 2020, č. j. 8 C 243/2018-429, vyhověl návrhu žalované na nařízení předběžného opatření a uložil žalobci povinnost, aby odstranil a) bílý silniční směrový sloupek, který žalobce umístil do asfaltové plochy na místní komunikaci MK 22.1, která vede po pozemku parc. č. XY k. ú. XY v části před domem č. p. XY v k. ú. XY, b) 10 kusů betonových kvádrů, které žalobce umístil do asfaltové plochy na místní komunikaci MK 22.1, vedoucí po pozemku parc. č. XY k. ú. XY směrem od domu č. p. XY v k. ú. XY ke křižovatce s místní komunikací MK 22, vedoucí po pozemku parc. č. XY v k. ú. XY včetně červenobílé bezpečnostní pásky, dřevěných tyčí a zeleného pletiva, jenž jednotlivé betonové kvádry spojuje, c) betonovou skruž o výšce přibližně 1 m a průměru přibližně 1 m, která navazuje na betonové kvádry a kterou žalobce umístil v křižovatce mezi místní komunikaci MK 22 a místní komunikaci MK 22.1, které vedou po pozemku parc. č. XY v k. ú. XY, včetně červenobílé bezpečnostní pásky, dřevěných tyčí a zeleného pletiva, jenž skruž spojuje s betonovými kvádry a včetně bílého silničního směrového sloupku, který označuje tuto betonovou skruž, d) bílý silniční směrový sloupek, umístěný v místní komunikaci MK 22, vedoucí po pozemku par. č. XY v k. ú. XY, který je spojen s betonovou skruží červenobílou bezpečnostní páskou směrem k pozemku parc. č. XY v k. ú. XY, e) 4 kusy dřevěných sloupků, navazující na výše uvedenou betonovou skruž a výše uvedený bílý silniční směrový sloupek, umístěných v místní komunikaci MK 22, vedoucí po pozemku parc. č. XY v k. ú. XY včetně červenobílé pásky, dřevěných tyčí a zeleného pletiva (výrok I). Dále žalobci uložil povinnost zdržet se jakéhokoliv jednání, spočívajícího v umísťování překážek na místní komunikaci MK 22 a místní komunikaci MK 22.1, vedoucí po pozemku parc. č. XY v k. ú. XY (výrok II) a návrh na vydání předběžného opatření v části, ve které měl být žalobce zavázán odstranit 10 kusů betonových kvádrů, které umístil na místní komunikaci MK 22.1 nacházející se na nemovité věci - pozemku parc. č. XY v k. ú. XY směrem od domu č. p. XY v k. ú. XY ke křižovatce s místní komunikaci MK 22 nacházející se na nemovité věci - pozemku parc. č. XY v k. ú. XY, zamítl (výrok III).
K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 23. 3. 2021, č. j. 57 Co 30/2021-466, usnesení soudu prvního stupně v napadené části, tj. ve výrocích I. a II., zrušil a řízení o návrhu žalované na vydání předběžného opatření v tomto rozsahu zastavil (výrok I). Po právní moci usnesení odvolacího soudu rozhodl o postoupení „věci“ Magistrátu města Frýdek-Místek (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výrok III).
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Namítá, že „rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)]. Nesouhlasí s postoupením věci a jejím řešením ve správním řízení a namítá chybnou kategorizaci předmětné komunikace odvolacím soudem. Navrhuje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Současně podáním ze dne 3. 8. 2021 podala žalovaná návrh na odklad právní moci napadeného usnesení odvolacího soudu, aby se tak předešlo ohrožení životů a zdraví osob, zejména účastníků silničního provozu.
Dovolání není přípustné.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Ustanovení §238 odst. 1 písm. a) – k) o. s. ř. obsahuje výčet rozhodnutí, proti nimž dovolání podle §237 není přípustné.
Podle §238 odst. 1 písm. f) dovolání podle §237 není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o předběžném opatření, pořádkovém opatření, znalečném nebo tlumočném.
S ohledem na to, že odvolací soud napadeným usnesením rozhodoval pouze o návrhu na nařízení předběžného opatření, jedná se o usnesení podřaditelné pod §238 odst. 1 písm. f) o. s. ř., proti němuž dovolání není objektivně přípustné. Z tohoto důvodu se dovolací soud námitkami uvedenými v dovolání vůbec věcně nezabýval.
Jelikož dovolání žalobkyně není přípustné, Nejvyšší soud je podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Vzhledem k tomu, že nebylo dovolání shledáno přípustným, zamítl dovolací soud pro nedůvodnost návrh na odklad právní moci napadeného rozhodnutí (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, či ze dne 4. 10. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3999/2017), a to v rozhodnutí, kterým bylo rovněž dovolací řízení skončeno [srovnej nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16 (dostupný na http://nalus.usoud.cz) ].
Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení neobsahuje v souladu s §243f odst. 3 o. s. ř. odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 10. 2021
Mgr. David Havlík
předseda senátu