ECLI:CZ:NS:2021:22.ND.562.2021.1
sp. zn. 22 Nd 562/2021-45
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně ABEWY, s. r. o. , se sídlem v Praze 3, Olšanská 2643/1a, IČO: 27944514, zastoupené Mgr. Ilonou Budkovou, advokátkou se sídlem v Praze 3, Koněvova 141, proti žalovanému R. K. , narozenému XY, o zaplacení 1 510 Kč, vedené u Okresního soudu v Nymburku pod sp. zn. 7 C 142/2021, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Usnesení Okresního soudu v Nymburku ze dne 17. srpna 2021, č. j. 7 C 142/2021-32, se mění tak, že se místní nepříslušnost Okresního soudu v Nymburku nevyslovuje.
Odůvodnění:
Žalobkyně se po žalovaném u Okresního soudu v Nymburku domáhá zaplacení částky 1 510 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaný dne 18. 6. 2018 cestoval na lince Dopravního podniku města Jihlavy, a. s., právní předchůdkyně žalobkyně, bez platného jízdního dokladu. V žalobě označila bydliště žalovaného v době podání žaloby „XY“. V přiloženém zápisu o přepravní kontrole žalovaný dne 18. 6. 2018 jako přechodné bydliště uvedl „XY“ a jako trvalé bydliště „XY“. Od Okresního soudu Bánská Bystrica bylo zjištěno, že jako občan Slovenské republiky má žalovaný v registru obyvatel evidovaný trvalý pobyt na adrese „XY“ (bez bližší adresy). Adresa uvedená žalobkyní v žalobě tedy nebyla správnou adresou žalovaného. Ten neměl v obvodu Okresního soudu v Nymburku nikdy trvalý pobyt ani tam žádný obdobný pobyt nebyl v žádné další evidenci zjištěn. Žalovaný takový pobyt ani žalobkyni sám neoznačil a na adrese uvedené žalobkyní si zásilky nepřebíral. Žalobkyní uvedená adresa je nesprávně přepsanou adresou z jeho adresy trvalého pobytu na Slovensku. Žalovaný neprocházel ani registrem IZSR. Podle sdělení ministerstva vnitra ze dne 15. 6. 2021 má jako občan EU na území České republiky registrovaný pobyt od 28. 2. 2021, a to na adrese „XY“. Podle obsahu spisu si žalovaný nepřebral poštu na žádné z adres, kam okresní soud návrh na zahájení řízení zaslal.
Okresní soud v Nymburku uzavřel, že není místně příslušným pro rozhodování ve věci, neboť v době podání žaloby žalovaný v jeho obvodu neměl bydliště ani se v něm nezdržoval. Z toho důvodu vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil Nejvyššímu soudu, aby ve smyslu §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), určil místně příslušný soud.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
V usnesení ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013 (dostupné stejně jako níže citovaná rozhodnutí na www.nsoud.cz ), velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu uvedl, že z §11 odst. 3 o. s. ř. vyplývá, že Nejvyšší soud může určit soud, který má věc projednat a rozhodnout v případě chybějících podmínek místní příslušnosti jen tehdy, jde-li o věc spadající do pravomoci českých soudů.
Splnění podmínky pravomoci českých soudů pro rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř. však Nejvyšší soud zkoumá toliko v případě, kdy je mu přímo předložen návrh na určení soudu, který věc projedná a rozhodne, a to společně s žalobou nebo jiným návrhem na zahájení řízení, tj. tehdy, jestliže řízení v dané věci před žádným z českých soudů dosud neprobíhá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 30 Nd 290/2013). Oproti tomu, jestliže řízení ve věci již probíhá a procesní soud vysloví svou místní nepříslušnost a postupem podle §105 odst. 2 o. s. ř. věc předloží Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, nemá Nejvyšší soud jinou možnost, než takový soud určit, aniž by sám mohl přezkoumávat, zda je podmínka pravomoci českých soudů v dané věci splněna. Ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.
Jinak řečeno, je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Proto Nejvyšší soud zdůraznil, že před vydáním rozhodnutí, jímž vyzve k určení místně příslušného soudu Nejvyšší soud, je soud, u kterého byla podána žaloba, povinen náležitě zkoumat, zda v případě sporu s mezinárodním prvkem je dána pravomoc českého soudu, a tento svůj závěr v takovém rozhodnutí (dospěje-li k závěru, že pravomoc českých soudů je dána, takže je namístě postup podle §11 odst. 3 a §105 o. s. ř.) náležitě odůvodnit.
Vzhledem k tomu, že Okresní soud v Nymburku ve svém usnesení neučinil závěr o tom, že v dané věci mají pravomoc české soudy, nemohl Nejvyšší soud určit soud, který věc projedná a rozhodne.
Neboť nebyly splněny podmínky pro rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř. o místní příslušnosti soudu, Nejvyšší soud rozhodnutí Okresního soudu v Nymburku ze dne 17. 8. 2021, č. j. 7 C 142/2021-32, změnil tak, že se místní nepříslušnost tohoto soudu nevyslovuje.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 11. 2021
Mgr. Michal Králík, Ph.D.
předseda senátu