ECLI:CZ:NS:2021:23.CDO.1631.2021.1
sp. zn. 23 Cdo 1631/2021-998
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně KaBB winkel s.r.o. , se sídlem v Brně, Nové sady 988/2, identifikační číslo osoby 03360156, zastoupené Mgr. Pavlem Kopou, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky 57/142, proti žalované mopas a.s. v likvidaci , se sídlem v Praze 9, Lihovarská 1060/12, identifikační číslo osoby 60708735, zastoupené Mgr. Hanou Körberovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Zálešná V 3149, o zaplacení smluvní pokuty 1 782 678,48 USD s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 7 C 164/2016, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 12. 2020, č. j. 27 Co 98/2019-952, ve znění usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 12. 2020, č. j. 27 Co 98/2019-960, takto:
Návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 12. 2020, č. j. 27 Co 98/2019-952, ve znění usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 12. 2020, č. j. 27 Co 98/2019-960, se zamítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 7. 2. 2019, č. j. 7 C 164/2016-509, Okresní soud Kroměříži jako soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 423 232 USD s příslušenstvím (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 359 446,48 USD s příslušenstvím (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III).
K odvolání obou účastníků Krajský soud v Brně jako soud odvolací napadeným rozsudkem změnil výrok I rozsudku soudu prvního stupně tak, že žaloba o zaplacení částky 423 232 USD s příslušenstvím se zamítá (výrok I napadeného rozhodnutí), potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II (výrok II napadeného rozhodnutí) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výroky III a IV napadeného rozhodnutí).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání a spolu s ním i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí s odůvodněním, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí by jí hrozila závažná újma, neboť žalovaná postupně rozprodává svůj majetek a v případě procesního úspěchu žalobkyně by již nebylo možné získat zpět poskytnuté plnění.
Žalovaná ve vyjádření k dovolání navrhla, aby Nejvyšší soud žádost žalobkyně o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí zamítl.
Podle ustanovení §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 2. 2019 (viz čl. IV a XII zákona č. 287/2018 Sb.), dále jen „o. s. ř“, může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (z nějž usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 5003/2017 výslovně vychází), Nejvyšší soud formuloval předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Mezi tyto předpoklady náleží i to, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu lze (případně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci a že dovolání je přípustné (subjektivně i objektivně).
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) uvádí, že dovolání – s přihlédnutím k jeho obsahu (srov. §41 odst. 2 o. s. ř.) – primárně směřuje proti měnícímu výroku a potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, tj. výroku pod bodem I, kterým odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku tak, že žaloba o zaplacení částky 423 232 USD s příslušenstvím se zamítá, a výroku pod bodem II, kterým odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II o zamítnutí žaloby. Z povahy rozhodnutí (výroku) o zamítnutí žaloby, resp. jej potvrzujícího rozhodnutí (výroku) odvolacího soudu ovšem vyplývá, že jeho vykonatelnost odložit nelze, jelikož takové rozhodnutí se nevykonává (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 26 Cdo 3997/2017).
Nadto Nejvyšší soud připomíná, že není možné odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí ani ve výrocích týkajících se nákladů řízení, neboť není naplněna jedna z podmínek pro vyhovění takovému návrhu, a to přípustnost dovolání (k tomu srov. zejména závěry shora citovaných usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, a ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, a na ně navazující četnou judikaturu). Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu v části týkající se výroku o nákladech řízení totiž není podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. 9. 2017 objektivně přípustné [§238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.].
Za této situace tedy Nejvyšší soud návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, aniž by se zabýval argumentací dovolatelky, jako nedůvodný zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 8. 2021
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.
předseda senátu