ECLI:CZ:NS:2021:23.CDO.1841.2021.2
sp. zn. 23 Cdo 1841/2021-171
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně Logologic Digital CZ spol. s r. o. , se sídlem v Praze 4, Jaurisova 515/4, identifikační číslo osoby 28068823, zastoupené JUDr. Davidem Řezníčkem, LL.M., Ph.D., advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Krajinská 281/44, proti žalované Deutsche Leasing ČR, spol. s r. o. , se sídlem v Praze 4, Antala Staška 2027/79, identifikační číslo osoby 25723758, zastoupené JUDr. Monikou Novotnou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Platnéřská 191/2, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 21 Cm 6/2019, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 2. 2021, č. j. 2 Cmo 48/2020-133, o návrhu žalobkyně na odklad právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 2. 2021, č. j. 2 Cmo 48/2020-133, se zamítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. 10. 2019, č. j. 21 Cm 6/2019-97, zamítl žalobu o zrušení rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. Rsp 9711/14 (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze rozsudkem v záhlaví uvedeným rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dále jen „dovolatelka“) dovolání, ve kterém navrhla Nejvyššímu soudu, aby odložil právní moc a vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí. Návrh na odklad vykonatelnosti odůvodnila tím, že neprodlený výkon rozhodnutí či exekuce by pro ni byl likvidační.
Podle ustanovení §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. článek II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (z nějž usnesení sp. zn. 27 Cdo 5003/2017 výslovně vychází), Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedním z těchto předpokladů je i to, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu lze (případně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci.
Z povahy rozhodnutí (výroku) o zamítnutí žaloby, resp. jej potvrzujícího rozhodnutí (výroku) odvolacího soudu však vyplývá, že jeho vykonatelnost odložit nelze, jelikož takové rozhodnutí se nevykonává (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 26 Cdo 3997/2017). Je třeba současně poukázat na to, že posouzení odložení vykonatelnosti rozhodnutí v rozsahu, v němž dovolání směřuje proti výroku o nákladech řízení, pak brání okolnost, že proti tomuto výroku není dovolání objektivně přípustné (§238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.). Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2021, sp. zn. 29 Nd 586/2020, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2021, sp. zn. 29 Nd 33/2021.
Za této situace tedy Nejvyšší soud návrh dovolatelky na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí zamítl jako nedůvodný.
Dovolatelka, bez jakékoliv bližší argumentace, navrhla odložit též právní moc rozsudku odvolacího soudu. Ve své ustálené rozhodovací praxi dovolací soud vychází ze závěru, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti [například proto, že jde o rozhodnutí, které není podkladem pro soudní výkon (exekučním titulem); viz blíže již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017].
Nejvyšší soud však neshledal důvod ani pro odklad právní moci napadeného rozhodnutí, neboť pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu není žalobkyně závažně ohrožena ve svých právech.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. 8. 2021
JUDr. Pavel Horák, Ph.D.
předseda senátu