ECLI:CZ:NS:2021:23.CDO.2799.2020.1
sp. zn. 23 Cdo 2799/2020-561
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyň a) Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář , se sídlem v Praze 2, Italská 2581/67, identifikační číslo osoby 29055130, a b) PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. , se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1734/2c, identifikační číslo osoby 61063029, oběma zastoupenými JUDr. Vladimírem Ambruzem, advokátem se sídlem v Praze 2, Italská 2581/67, proti žalované HPS Managementberatungs, GmbH , se sídlem ve Vídni, Reisnerstrasse 40, Rakouská republika, registrační číslo FN 273221x, zastoupené JUDr. Vladislavem Bílkem, advokátem se sídlem v Klatovech, Čs. legií 143/I, o zaplacení 37 718,08 EUR s příslušenstvím a 136 400 EUR s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 Cm 2388/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 6. 2020, č. j. 6 Cmo 138/2019-497, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Vykonatelnost rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 6. 2020,
č. j. 6 Cmo 138/2019-497, se odkládá do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud prvního stupně v pořadí druhým rozsudkem ze dne 14. 1. 2019, č. j. 6 Cm 2388/2008-451, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni a) částku 37 718,08 EUR se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 28. 9. 2007 do zaplacení (výrok I), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni b) částku 136 400 EUR se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 4. 10. 2007 do zaplacení (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky III a IV).
K odvolání žalované odvolací soud napadeným rozsudkem změnil druhý rozsudek soudu prvního stupně a) ve výroku I tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 37 718,08 EUR se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 5. 9. 2009 do zaplacení, b) ve výroku II tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku 136 400 EUR se zákonným úrokem z této částky od 5. 9. 2009 do zaplacení, c) ve výroku III a IV rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I napadeného rozhodnutí) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výroky II a III napadeného rozhodnutí).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání a spolu s ním i návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu. Svůj návrh odůvodnila tak, že v případě neprodleného výkonu rozhodnutí nebo exekuce jí hrozí závažná majetková újma spočívající ve splnění napadeným rozhodnutím uložených povinností, které výši žalované částky na úrocích z prodlení fakticky za 12 roků řízení a nákladech řízení zdvojnásobují, přičemž žalovaná svým jednáním nepřiměřenou délku soudního řízení o věci nezavinila.
Žalobkyně se k návrhu žalované nevyjádřily.
Podle ustanovení §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř“, může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Jedním z nezbytných předpokladů pro vyhovění návrhu na odklad vykonatelnosti je skutečnost, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016). V souladu se závěry, které dovolací soud formuloval a odůvodnil v tomto rozhodnutí, a od nichž se neodchýlil ani ve své navazující judikatuře (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněné pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), Nejvyšší soud dovodil, že v poměrech žalované v dané věci jsou naplněny předpoklady pro odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu, neboť v případě, že by žalovaná v důsledku neprodleného výkonu rozhodnutí či exekuce byla nucena žalobkyni a) a b) plnit přisouzené částky, není pochyb o tom, že by jí hrozila závažná újma. Dovolání přitom nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (objektivně i subjektivně) a podle obsahu spisu je možné, že dovolání bude úspěšné. Odklad vykonatelnosti v projednávané věci se navíc nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení.
Jelikož Nejvyšší soud má v poměrech dané věci za splněné předpoklady, za kterých může být odložena vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí, návrhu žalované vyhověl a vykonatelnost napadeného rozsudku odvolacího soudu v rozsahu dovoláním napadeného výroku I a navazujících nákladových výroků II a III odložil do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 1. 2021
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.
předseda senátu