ECLI:CZ:NS:2021:23.CDO.2851.2021.1
sp. zn. 23 Cdo 2851/2021-154
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně V. Ch. – TOMI s. r. o. se sídlem v Českém Krumlově, Horní Brána, Za Tiskárnou 593, PSČ 381 01, IČO 28125070, zastoupené obecným zmocněncem J. K.proti žalované HODBOĎ s. r. o. se sídlem v Českém Krumlově, Horní Brána, Pod Hrází 472, PSČ 381 01, IČO 26071835, zastoupené JUDr. Pavlem Marťánem, advokátem se sídlem v Českém Krumlově, Latrán 193, PSČ 381 01, o zaplacení částky 250 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 7 C 154/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 3. 2021, č. j. 22 Co 815/2020-119, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 616 Kč na náhradě nákladů dovolacího řízení k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Českém Krumlově jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 7. 2. 2020, č. j. 7 C 154/2019-68, zamítl žalobu na zaplacení v záhlaví uvedené částky a rozhodl o nákladech řízení. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací rozsudkem ze dne 31. 3. 2021, č. j. 22 Co 815/2020-119, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalované uložil zaplatit v záhlaví uvedenou částku s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Rozsudek odvolací soudu napadla žalovaná včasně podaným dovoláním, které ovšem není přípustné, neboť napadené rozhodnutí nespočívá na řešení otázky formulované dovolatelkou. Dovolatelka spatřovala přípustnost dovolání v tom, že se odvolací soud podle jejího názoru při řešení otázky důkazního břemene při prokazování, zda dílo bylo provedeno, odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, na jejíž konkrétní rozhodnutí poukázala. Dovolatelka namítala, že žalobkyně měla povinnost tvrdit a prokazovat, že dílo bylo dokončeno a předáno, ale soud rozhodl o nároku na zaplacení ceny, aniž by provedení díla bylo prokázáno.
Dovolací soud dospěl k závěru, že na uvedené otázce napadené rozhodnutí nespočívá, neboť z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu plyne, že žalovaná v řízení otázku provedení díla nečinila spornou a námitku ohledně toho, že dílo nebylo provedeno (tj. dokončeno a předáno) poprvé vznesla až v odvolacím řízení, přičemž odvolací soud se touto argumentací žalované nezabýval s odůvodněním, že se jedná o novotu nepřípustnou v odvolacím řízení, neboť účastníci bylo soudem prvního stupně poučeni podle §119a o. s. ř. Z uvedeného vyplývá, že napadené rozhodnutí nezávisí na řešení dovolatelkou formulované otázky, neboť odvolací soud se touto otázkou vůbec nezabýval. K nezbytnosti formulovat právní otázku, na jejímž řešení napadené rozhodnutí závisí, viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. července 2013, sp. zn. 29 NSČR 53/2013.
Jestliže dovolatelka dále namítá, že odvolací soud rozhodl v její neprospěch, aniž by ji poučil podle §118a o. s. ř., jde o námitku vady řízení, která sama o sobě není způsobilá založit přípustnost dovolání. Vadami řízení se dovolací soud v souladu s §242 odst. 3 o. s. ř. zabývá pouze tehdy, je-li dovolání přípustné. V rozhodnutích Nejvyššího soudu, na která dovolatelka v tomto směru poukazovala, se Nejvyšší soud vadou řízení spočívající v nedostatku poučení podle §118a o. s. ř. zabýval, neboť v odkazovaných rozhodnutích se jednalo o dovolání přípustná. Ze stejného důvodu nezaloží přípustnost dovolání ani námitka spočívající v tom, že se soudy nevypořádaly s argumentací žalované. Jedná se totiž o námitku nedostatečného odůvodnění rozhodnutí, která rovněž představuje námitku vady řízení.
Z výše uvedeného vyplývá, že dovolání není přípustné, neboť napadené rozhodnutí nezávisí na řešení dovolatelkou formulované otázky a zbývající námitky představují námitky vad řízení, které samy o sobě přípustnost dovolání nezaloží. Nejvyššímu soudu proto nezbylo, než dovolání odmítnout podle §243c odst. 1 o. s. ř.
Dovolatelka v dovolání navrhla odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, však dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§243c o. s. ř.), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. S ohledem na výše uvedené se proto Nejvyšší soud návrhem na odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu nezabýval.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není v souladu s §243f odst. 3 o. s. ř. odůvodněn.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 11. 2021
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu