Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2021, sp. zn. 23 Cdo 3063/2021 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2021:23.CDO.3063.2021.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2021:23.CDO.3063.2021.1
sp. zn. 23 Cdo 3063/2021-156 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně ZAHRADNÍK PARKET, spol. s r.o. , se sídlem Za oborou 1216/22, Břevnov, 169 00 Praha 6, IČO 26174812, zastoupené JUDr. Ladislavem Košťálem, advokátem se sídlem 123, 270 24 Zbečno, proti žalované LKT Bohemia s.r.o. , se sídlem Na Plískavě 97/9, Praha 10 – Hostivař, IČO 26170124, zastoupené JUDr. Miroslavem Rybářem, advokátem se sídlem Dýšinská 476, 109 00 Praha 10, o zaplacení 273 516,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 5 C 396/2015, o dovolání žalované, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2021, č. j. 72 Co 82/2021 – 140, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 26. 4. 2021, č. j. 72 Co 82/2021 – 140, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 21. 1. 2021, č. j. 5 C 396/2015-132, kterým bylo zastaveno dovolací řízení o dovolání podaném žalovanou proti výroku I. (co do částky 57 185 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení) rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2020, č. j. 72 Co 232/2020-114, podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, neboť žalovaná nezaplatila soudní poplatek z dovolání ve lhůtě stanovené soudem prvního stupně usnesením ze dne 11. 11. 2020, č. j. 5 C 396/2015-130, které jí bylo doručeno 13. 11. 2020. Odvolací soud zároveň potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a shodně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud nepovažoval za důvodnou námitku žalované, že nezavinila nezaplacení soudního poplatku, když jí nebyla doručena e-mailová zpráva jejího právního zástupce ze dne 14. 11. 2020, v níž ji měl právní zástupce informovat o povinnosti zaplatit soudní poplatek za dovolání. Odvolací soud vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, podle něhož bylo usnesení soudu prvního stupně ze dne 11. 11. 2020, č. j. 5 C 396/2015-130, obsahující výzvu k zaplacení soudního poplatku za dovolací řízení s určením lhůty k zaplacení soudního poplatku a poučením o následcích nezaplacení soudního poplatku doručeno dne 13. 11. 2020 do datové schránky právního zástupce žalované. Žalovaná však v určené lhůtě soudní poplatek nezaplatila a ani ve stanovené lhůtě k zaplacení soudního poplatku soudu nesdělila a neosvědčila nebezpečí vzniku újmy a nedoložila, že bez své viny dosud nemohla poplatek zaplatit. Problém komunikace mezi žalovanou a jejím právním zástupcem není možno podle odvolacího soudu považovat za situaci předvídanou ustanovením §9 odst. 4 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění (dále jen „ZOSP“), jehož aplikace se žalovaná dovolávala. Uzavřel proto, že podmínky pro aplikaci výjimky ze zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku nebyly v daném případě splněny a potvrdil usnesení soudu prvního stupně jako věcně správně. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná (dále též „dovolatelka“) dovolání, neboť má za to, odvolacím soudem vyřešená otázka nebyla dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešena. Je přesvědčena, že v zaplacení soudního poplatku k výzvě soudu ji zabránily pouze a výlučně okolnosti ležící mimo její sféru vlivu, nebyla-li ji doručena zpráva jejího právního zástupce s informací o povinnosti zaplatit soudní poplatek. Dovolatelka proto navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu projednání, jelikož je přesvědčena, že k nezaplacení soudního poplatku došlo za absence jejího zavinění. Žalobkyně podala k dovolání žalované vyjádření, v němž navrhla, aby Nejvyšší soud žalovanou podané dovolání jako zjevně bezdůvodné odmítl. Žalobkyně poukazuje na to, že žalovaná v dovolání neuvedla žádnou konkrétní otázku, která má být podle jejího názoru otázkou v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud neřešenou a na jejímž řešení bylo rozhodnutí odvolacího soudu založeno. Zároveň dovolatelka podle žalobkyně uplatnila nezpůsobilý dovolací důvod, jehož prostřednictvím se pokouší zpochybnit správnost skutkových závěrů odvolacího soudu rozhodných pro právní závěr. Nejvyšší soud, jako soud dovolací (§10a o. s. ř.), po zjištění, že dovolání bylo podáno včas osobou oprávněnou, tedy účastnicí řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), která je řádně zastoupena advokátem (§241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), se zabýval přípustností podaného dovolání. Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolatelka výslovně v dovolání neoznačila otázku, kterou považuje za otázku v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud neřešenou, ale z obsahu dovolání lze dovodit, že za tuto otázku považuje, zda k nezaplacení soudního poplatku došlo za absence jejího zavinění, jestliže nezaplatila soudní poplatek z důvodu, že ji nebyla doručena informace jejího právního zástupce o její povinnosti do určité lhůty zaplatit soudní poplatek. Dovolací soud není vázán formálním vymezením předpokladů přípustnosti dovolání (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014 a též např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 30 Cdo 159/2014, veřejnosti dostupném na www.nsoud.cz ), nýbrž hodnotí, zda je z dovolání vůbec patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 19. 3. 2019, sp. zn. 21 Cdo 229/2019 (dostupném na www.nsoud.cz ), vyslovil právní názor, že procesní otázka, spočívající ve stanovení procesních následků nezaplacení vyměřeného soudního poplatku v soudem určené lhůtě v případě, že příslušné usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku sice bylo řádně doručeno právnímu zástupci žalobce, avšak tento následně již usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku žalobci jakožto subjektu poplatkové povinnosti vinou objektivně nepředvídatelné softwarové chyby počítače (serveru) nedoručil, nemá pro posouzení splnění poplatkové povinnosti žádný význam, neboť povinnost zaplatit soudní poplatek z dovolání není povinností účastníka osobně v řízení něco vykonat, a proto účinky doručení usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek nastávají u zastoupeného účastníka pouze doručením tohoto usnesení jeho zástupci. Z uvedeného je tedy zřejmé, že daná právní otázka byla judikaturou Nejvyššího soudu již řešena a její závěry dopadají na právní posouzení věci v posuzovaném případě, kdy bylo prokázáno, že usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek za dovolání bylo řádně doručeno právnímu zástupci žalované a ve stanovené lhůtě usnesením soudu nebyl soudní poplatek za dovolání zaplacen, což dovolatelka zdůvodňovala tím, že k tomu došlo bez jejího zavinění, nebyla-li ji doručena informace jejího právního zástupce o povinnosti zaplatit soudní poplatek. Odvolací soud tedy v souladu s uvedenou judikaturou Nejvyššího soudu potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku, když problém komunikace mezi žalovanou a jejím právním zástupcem správně nepovažoval za výjimečnou situaci odůvodňující nezastavení řízení. Nejvyšší soud uzavřel, že dovolání žalované není podle §237 o. s. ř. přípustné, jelikož odvolací soud se neodchýlil od výše cit. judikatury Nejvyššího soudu. Dovolání žalované proto Nejvyšší soud podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci (§243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 15. 12. 2021 JUDr. Kateřina Hornochová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/15/2021
Spisová značka:23 Cdo 3063/2021
ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:23.CDO.3063.2021.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:02/28/2022
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-05