ECLI:CZ:NS:2021:23.CDO.327.2021.2
sp. zn. 23 Cdo 327/2021-184
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně JUROS, s.r.o. , se sídlem v Praze 4 - Podolí, Doudova 544/11, identifikační číslo osoby 25423363, zastoupeného Mgr. Lukášem Šimečkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Belgická 276/20, proti žalovanému Ústecké šrouby, z. s. , se sídlem v Ústí nad Labem, Velká Hradební 322/53, identifikační číslo osoby 04316509, o ochranu pověsti právnické osoby, zastoupenému Mgr. Michalem Chuchútem, advokátem se sídlem v Praze 5, náměstí Junkových 2772/1, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 24 Cm 83/2018, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 6. 2020, č. j. 3 Cmo 118/2019-141, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 6. 2020, č. j. 3 Cmo 118/2019-141, se zamítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 22. 3. 2019, č. j. 24 Cm 83/2018
-107, uložil žalovanému povinnost odstranit z webových stránek specifikovaných v rozsudku vymezené části textu zveřejněného dne 23. 12. 2017 týkající se výsledků práce žalobkyně (výrok I), uložil žalovanému povinnost uveřejnit na specifikovaných webových stránkách a sociální síti specifikovanou omluvu (výrok II), tuto omluvu zaslat na adresu sídla žalobkyně (výrok III) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok IV).
K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I a III a ve výroku II v rozsahu uložení povinnosti žalovanému uveřejnit omluvu na webových stránkách, dále změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II tak, že se žaloba o uložení povinnosti žalovanému uveřejnit omluvu na specifikované sociální síti zamítá, a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů v celkové výši 39 936,57 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání a spolu s ním i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí s odůvodněním, že výkonem rozhodnutí by pozbylo dovolání smyslu, neboť vzhledem k uloženým povinnostem jde o nevratná jednání a případný kasační rozsudek dovolacího soudu by byl čistě akademický. Co se týče povinnosti k náhradě nákladů řízení, žalovaný uvedl, že je neziskovým spolkem a jeho majetek zdaleka nedosahuje hodnoty, která by postačovala k uhrazení nákladů řízení, tudíž výkon rozhodnutí by pro něho znamenal nutnost zastavení činnosti, což je pro něj závažnou újmou.
Žalobkyně se k návrhu žalovaného nevyjádřila.
Podle ustanovení §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud formuloval předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedná se o předpoklady, které musí být splněny kumulativně, a to 1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), 2) podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
Jedním z předpokladů rozhodnutí o odkladu vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu tedy je, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech. Dovolatel však ve svém návrhu neuvedl žádné konkrétní okolnosti, na jejichž základě by bylo možno uzavřít, že výkonem napadeného rozhodnutí nebo exekucí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech.
Tvrzení dovolatele spočívající v tom, že mu byla napadeným rozsudkem uložena povinnost odstranit závadné následky jeho jednání a poskytnout žalobkyni omluvu představuje svojí povahou konstatování nepeněžité povahy uložených povinností, resp. povahových důsledků jejich splnění, přičemž dovolatel žádné důvody hrozící závažné újmy nad rámec tohoto obecného konstatování neuvedl.
Obdobně pak ve vztahu k výroku rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení mezi účastníky dovolatel neuvedl a nedoložil, jaké konkrétní náklady a v jaké konkrétní výši musí dovolatel nutně vynakládat za účelem své nevýdělečné spolkové činnosti tak, aby bylo možno učinit závěr, že v právě důsledku neprodleného výkonu rozhodnutí hrozí nutnost zastavení jeho činnosti.
Za této situace Nejvyšší soud návrh dovolatele na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí zamítl jako nedůvodný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 3. 2021
JUDr. Pavel Horák, Ph.D.
předseda senátu