ECLI:CZ:NS:2021:23.CDO.582.2021.1
sp. zn. 23 Cdo 582/2021-1088
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce R. K. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného JUDr. Jiřím Miketou, advokátem se sídlem v Ostravě, Jaklovecká 1249/18, proti žalované ARMATURY Group a. s. , se sídlem v Dolním Benešově, Nádražní 129, identifikační číslo osoby 25572881, zastoupené JUDr. Tomášem Hulvou, MBA, LL.M., advokátem se sídlem v Opavě, náměstí Republiky 2/1, o zaplacení částky 1.440.700 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu na zaplacení částky 618.000 Kč s příslušenstvím a odstranění díla, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 1 Cm 192/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 12. 2020, č. j. 4 Cmo 97/2020-998, 4 Cmo 163/2020, o návrhu žalobce na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Vykonatelnost rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 12. 2020, č. j. 4 Cmo 97/2020-998, 4 Cmo 163/2020, se v rozsahu prvního výroku v části, jíž odvolací soud potvrdil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 3. 2020, č. j. 1 Cm 192/2009-895, ve znění opravného usnesení ze dne 29. 7. 2020, č. j. 1 Cm 192/2009-969, ve výroku II., III., V. a VI., a dále v rozsahu druhého a čtvrtého výroku o náhradě nákladů řízení odkládá do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 11. 3. 2020, č. j. 1 Cm 192/2009-895, ve znění opravného usnesení ze dne 29. 7. 2020, č. j. 1 Cm 192/2009-969, zamítl žalobu o zaplacení částky 1.440.700 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o povinnosti žalobce nahradit žalované náklady řízení (výrok II.). Dále rozhodl, že R. K. jako žalovaný ze vzájemné žaloby je povinen zaplatit žalované částku 618.000 Kč s příslušenstvím (výrok III.), a zamítl žalobu, aby R. K. jako žalovaný ze vzájemné žaloby zaplatil žalované úrok z prodlení ve výroku blíže konkretizovaný (výrok IV.). Soud též uložil R. K. jako žalovanému ze vzájemné žaloby povinnost na vlastní náklady odstranit – demontovat – dílo zhotovené na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi ním jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem dne 24. 2. 2009, tedy a) zesílení nosníků jeřábové dráhy v délce 36 m v části bývalé obrobny provozovny ARMATURY Group a. s., Dolní Benešov, Nádražní 129, pro nosnost 16 tun (dodávka ocelové konstrukce, montáž ocelové konstrukce, ochranné nátěry); b) prodloužení stávající jeřábové dráhy určené pro mostový jeřáb o nosnosti 16 tun o délce 36 metrů, jež je umístěno ve výšce 8,25 metrů nad úrovní podlahy a je složeno z 6 polí o délce cca 6 metrů, kdy každé pole se skládá ze svařovaného podélného nosníku profilu I o výšce 610 mm a šířce v horní části 300 mm, to vše ve lhůtě do 1 měsíce ode dne právní moci rozsudku (výrok V.). Současně rozhodl o povinnosti R. K. jako žalovaného ze vzájemné žaloby nahradit žalované náklady řízení ve výroku specifikované (výrok VI.), o povinnosti žalobce nahradit náklady řízení státu (výrok VII.) a o vrácení částky ve výši 2.520 Kč ze složené zálohy na provedení důkazu žalované (výrok VIII.).
K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 17. 12. 2020, č. j. 4 Cmo 97/2020-998, 4 Cmo 163/2020, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I., II., III., V. a VI. potvrdil (první výrok), rozsudek soudu prvního stupně ve výroku VII. o nákladech řízení státu změnil (druhý výrok) a odmítl odvolání žalobce proti výroku VIII. rozsudku soudu prvního stupně (třetí výrok). Dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (čtvrtý výrok) a zastavil řízení o odvolání žalobce proti usnesení soudu prvního stupně o vyčíslení nákladů řízení státu.
Proti rozsudku odvolacího soudu, výslovně v rozsahu prvního výroku v části, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. o zamítnutí žaloby a ve výrocích III. a V., jimiž bylo vyhověno vzájemné žalobě, podal žalobce (dále také „dovolatel“) dovolání, které má za přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Současně dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí v části, ve které odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III. a V., jimiž bylo vyhověno vzájemné žalobě (včetně závislých výroků o nákladech řízení).
Podle ustanovení §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Jedním z nezbytných předpokladů pro vyhovění návrhu na odklad vykonatelnosti je skutečnost, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016). V souladu se závěry, které dovolací soud formuloval a odůvodnil v tomto rozhodnutí, a od nichž se neodchýlil ani ve své navazující judikatuře (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněné pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), Nejvyšší soud dovodil, že v poměrech dané věci jsou naplněny předpoklady pro odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu, neboť v případě, že by žalobce v důsledku neprodleného výkonu rozhodnutí či exekuce byl nucen žalované plnit povinnosti uložené rozhodnutím, není pochyb o tom, že by žalobci hrozila závažná újma. Odklad vykonatelnosti v projednávané věci se přitom nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení.
Jelikož Nejvyšší soud má v poměrech dané věci předpoklady, za kterých může být odložena vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí (srov. výše již citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016), za splněné, návrhu dovolatele vyhověl a vykonatelnost napadeného rozsudku odvolacího soudu odložil v rozsahu prvního výroku v části, jíž odvolací soud potvrdil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 3. 2020, č. j. 1 Cm 192/2009-895, ve znění opravného usnesení ze dne 29. 7. 2020, č. j. 1 Cm 192/2009-969, ve výroku II., III., V. a VI., a dále v rozsahu druhého a čtvrtého výroku o náhradě nákladů řízení, do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 3. 2021
JUDr. Pavel Horák, Ph.D.
předseda senátu