ECLI:CZ:NS:2021:23.ND.179.2021.1
sp. zn. 23 Nd 179/2021-60
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně Central Warehouse Solution s.r.o. , se sídlem v Brušperku, náměstí J. A. Komenského 18, identifikační číslo osoby 04253311, zastoupené Mgr. Martinem Čajkou, advokátem se sídlem v Ostravě, Nádražní 879/27, proti žalované Singularity Labs s.r.o. , se sídlem v Ostravě, Technologická 375/3, Pustkovec, identifikační číslo osoby 05165814, zastoupené JUDr. Tomášem Kalabusem, advokátem se sídlem v Brně, Pražákova 1008/69, o zaplacení 230 396 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 26 C 231/2020, o přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 26 C 231/2020 se nepřikazuje Okresnímu soudu v Ostravě, Okresnímu soudu v Olomouci ani Městskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 8 předložil Nejvyššímu soudu věc vedenou pod sp. zn. 26 C 231/2020 s podnětem, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána některému ze shora uvedených soudů za použití §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Obvodní soud zdůvodnil svůj podnět tím, že právní zástupce žalobkyně má sídlo v Ostravě a právní zástupce žalované v Brně.
Žalobkyně se k zamýšlenému postupu obvodního soudu vyjádřila tak, že vzhledem ke změně sídla žalované souhlasí s přikázáním věci Okresnímu soudu v Ostravě. Žalovaná uvedla, že souhlasí s delegací věci k Okresnímu soudu v Olomouci, Městskému soudu v Brně či s projednáním věci u Obvodního soudu pro Prahu 8, nesouhlasí však s delegací k Okresnímu soudu v Ostravě.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení §12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
Delegace vhodná je tedy výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a proto k ní lze přistoupit pouze v ojedinělých případech. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Skutečnost, že účastníci či jejich zástupci nemají v současnosti v obvodu místně příslušného soudu sídlo, nemůže být sama o sobě důvodem k přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu. Obecně totiž platí, že situace, že některý z účastníků či jeho zástupce nemá sídlo v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi svým sídlem a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro ně spojena s různými zdravotními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013).
I vzhledem k dosavadním důkazním návrhům účastníků proto nelze uzavřít, že by ve věci byly dány takové skutečnosti, pro které by za účelem dosažení hospodárnějšího, rychlejšího, spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci mohlo být zasaženo do výše uvedeného ústavního principu. (K rozhodování o návrhu na přikázání věci některému z vícera označených soudů srov. v rozhodování dovolacího soudu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2017, sp. zn. 21 Nd 438/2016, ze dne 10. 4. 2017, sp. zn. 26 Nd 71/2017, a ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 28 Nd 35/2018).
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud neshledal splnění podmínek pro delegaci vhodnou podle §12 odst. 2 o. s. ř. a rozhodl, že věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 8 se některému ze shora uvedených soudů nepřikazuje.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 5. 2021
JUDr. Pavel Horák, Ph.D.
předseda senátu