ECLI:CZ:NS:2021:23.ND.340.2021.1
sp. zn. 23 Nd 340/2021
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně B&Bartoni, spol. s r. o. , se sídlem Doubravička 18, identifikační číslo osoby 26763915, zastoupené Mgr. Karlem Šindelkou, advokátem se sídlem v Praze, Slavětínská 1146/39, proti žalované Fort Equipamentos e Produtos Para Industria LTDA , zahraniční osoba registrovaná pod č. 09.194.958/0001-35, sídlem R. Pedro Ebling, 147 – Scharlau, São Leopoldo - RS, 93125-470, Brazílie, zastoupené JUDr. Jiřím Novákem, advokátem se sídlem v Praze, Sokolská 1788/60, o zaplacení náhrady škody v celkové výši 532.675 USD s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 19 C 295/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2021, č. j. 25 Co 232/2020-1098, o návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti výroku II. a III. rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2021, č. j. 25 Co 232/2020-1098, se zamítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Mladé Boleslavi (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 12. 3. 2020, č. j. 19 C 295/2017-896, zamítl žalobu o zaplacení částky 532.675 USD s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dále také „dovolatelka“) dovolání, které má za přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve kterém navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí v napadeném rozsahu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Současně dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí. Dovolatelka odkazuje na závěry vyslovené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněné pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s tím, že jí neprodleným výkonem druhého a třetího výroku rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení mezi účastníky hrozí vážná újma. Dle dovolatelky nevplývá jen z výše nákladů řízení, ale především ze skutečnosti, že případná budoucí pohledávka z bezdůvodného obohacení za žalovanou by pro dovolatelku pravděpodobně byla nedobytná, nebo dobytná jen za vynaložení nepřiměřených nákladů.
Podle ustanovení §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud formuloval předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedná se o předpoklady, které musí být splněny kumulativně, a to 1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), 2) podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
Jakkoliv dovolatelka odkazuje na závěry vyslovené v tomto rozhodnutí, přehlíží, že dovolací soud v odkazovaném rozhodnutí dále rozvádí, že závažnost újmy, která dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí], se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele), a to i se zřetelem k rozsahu jeho majetku a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (k tomu dále viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016).
Dovolatelka však v návrhu okolnosti svých majetkových poměrů, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy pro případ výkonu rozhodnutí, neuvádí. Ačkoliv dovolatelka tvrdí, že „výše přiznané náhrady nákladů řízení je značná, a nelze ji tedy rozhodně označit za částku pro dovolatele ekonomicky zanedbatelnou“, následně připouští, že „z hlediska žalovaného žádné riziko v případě odložení vykonatelnosti nákladových výroku rozsudku odvolacího soudu nehrozí. Dovolatel je dlouhodobě činným podnikatelem s majetkem na území České republiky. Je proto zjevné, že i kdyby se nákladové výroky rozsudku odvolacího soudu staly vykonatelnými až po případném neúspěchu podaného dovolání, nečelil by žalovaný při vymáhání plnění od dovolatele žádným zvýšeným překážkám či rizikům.“
Jestliže tak lze ze samotných tvrzení dovolatelky dovozovat, že je připravena přiznané náklady řízení žalované uhradit bez zvláštních obtíží, a současně skutečnosti týkající se majetkových poměrů dovolatelky, jež by mohly odůvodňovat hrozbu závažné újmy pro případ výkonu rozhodnutí, přitom nevyplývají ani z obsahu spisu, Nejvyšší soud v poměrech projednávané věci uzavřel, že není splněn předpoklad uvedený v bodu 3/ shora citovaného usnesení.
Dovolací soud nepřisvědčil tvrzení dovolatelky, která odůvodňuje návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu tím, že případná budoucí pohledávka z bezdůvodného obohacení za žalovaným (po zrušení rozsudku odvolacího soudu) by pro dovolatele pravděpodobně byla nedobytná nebo dobytná jen za vynaložení nepřiměřených nákladů. Ze samotné skutečnosti, že žalovaný má sídlo v zahraničí, nelze bez dalšího dovodit naplnění předpokladů nutných pro odklad vykonatelnosti rozhodnutí jak shora popsány v tom, že by neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost o odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 8. 2021
JUDr. Pavel Horák, Ph.D.
předseda senátu