ECLI:CZ:NS:2021:23.ND.500.2021.1
sp. zn. 23 Nd 500/2021
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce F. Š. , narozeného XY, bytem XY, t. č. Věznice Plzeň, proti žalovaným 1) České republice – Městský soud v Praze , se sídlem v Praze 2, Spálená 2, 2) M. L. , s adresou pro doručování na XY, o přiměřené zadostiučinění, takto:
I. K projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy.
II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 2.
Odůvodnění:
Žalobce adresoval Nejvyššímu soudu žalobu o určení, že se žalovaní dopouštěli při výkonu funkce vůči žalobci diskriminačního jednání a snižování jeho lidské důstojnosti, a o uložení povinnosti žalované 1) zaplatit žalobci 100.000 Kč k odčinění nemajetkové újmy a uložení povinnosti žalovanému 2) zaplatit žalobci 300.000 Kč ze stejného důvodu.
Ke vzniku nemajetkové újmy žalobce mělo dle žaloby dojít v důsledku rozhodování Městského soudu v Praze v trestním řízení.
Podle §9 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.
Podle §9 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
V dané věci nerozhoduje Nejvyšší soud jako soud prvého stupně podle §9 odst. 3 o. s. ř. a není tedy oprávněn rozhodnout o předmětné žalobě, která mu byla žalobcem podána jako soudu věcně nepříslušnému.
Podle §104a odst. 4 o. s. ř. bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu nebo byla-li věc Nejvyššímu soudu předložena vrchním soudem, Nejvyšší soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný. Ve smyslu §104a odst. 6 o. s. ř. současně uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu řízení; ustanovení §105 o. s. ř. tím není dotčeno.
Podle §84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
Podle §85 odst. 5 o. s. ř. obecným soudem státu je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, a nelze-li takto místně příslušný soud určit, soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo.
Podle §11 odst. 2 o. s. ř. je-li místně příslušných několik soudů, může se řízení konat u kteréhokoli z nich.
Podle §21a o. s. ř. za stát před soudem vystupuje a) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v případech stanovených podle zvláštního právního předpisu, b) organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu v ostatních případech.
Označil-li žalobce organizační složku státu, která není příslušná za stát jednat, je soud povinen z úřední povinnosti správnou organizační složku v řízení zjistit a začít s ní (aniž by vydával usnesení o přibrání do řízení) jednat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2004, sp. zn. 33 Odo 67/2004).
Nejvyšší soud – vzhledem k tomu, že sám není v dané věci věcně příslušný – proto rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné okresní soudy (§9 odst. 1, §104a odst. 4 o. s. ř.). Současně – s odkazem na §104a odst. 6 o. s. ř. – rozhodl, že věc bude postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 2 (§85 odst. 5 o. s. ř.), neboť organizační složka žalované 1) má sídlo v obvodu tohoto soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 10. 2021
JUDr. Pavel Horák, Ph.D.
předseda senátu