ECLI:CZ:NS:2021:23.ND.501.2021.1
sp. zn. 23 Nd 501/2021
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce F. Š. , narozeného dne XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, proti žalovaným 1) České republice – Městskému soudu v Praze , se sídlem v Praze 2, Spálená 6/2, identifikační číslo osoby 00215660, a 2) A. S. , soudci Městského soudu v Praze, o ochranu před diskriminací, o nařízení předběžného opatření a o zaplacení 400 000 Kč, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 23 Nd 501/2021, takto:
I. K projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy.
II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 2.
Odůvodnění:
Žalobce Nejvyššímu soudu dne 3. 9. 2021 adresoval podání označené jako „návrh na zahájení řízení“, jímž se domáhá ochrany před diskriminací. Té se žalovaní měli dopustit jednak nezákonným odsouzením žalobce k trestu odnětí svobody, v jehož důsledku došlo k zásahu do práva žalobce na soudní ochranu a ke zhoršení zdravotního stavu žalobce vedoucí k jeho trvalé invaliditě, a také „soustavným snižováním jeho lidské důstojnosti organizovanou neúctou justičních složek“ v řadě soudních řízeních, ve kterých je žalobce účastníkem. Žalobce požaduje, aby žalovaní upustili od diskriminačního jednání a odstranili jeho následky. Dále se žalobce domáhá zaplacení 100 000 Kč na žalované 1) a zaplacení 300 000 Kč na žalovaném 2) jako náhrady nemajetkové újmy vzniklé žalobci. V neposlední řadě žalobce navrhuje nařízení předběžného opatření k zajištění důkazů, zajištění částek na náhradu nemajetkové újmy a zdržení se dalšího diskriminačního jednání žalovaných, zejména označování žalobce za „kverulanta, šikanózní osobu zneužívající svá práva a ohrožující výkon správy soudu.“
Podle §9 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 2. 2019 (viz čl. IV a XII zákona č. 287/2018 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Podle §9 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
V dané věci nerozhoduje Nejvyšší soud jako soud prvého stupně podle §9 odst. 3 o. s. ř., a není tedy oprávněn rozhodnout o předmětném podání, které mu bylo žalobcem podáno jako soudu věcně nepříslušnému.
Podle §21a odst. 1 o. s. ř. za stát před soudem vystupuje: a) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v případech stanovených podle zvláštního právního předpisu, b) organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu v ostatních případech.
Je-li účastníkem řízení stát (jenž je v soukromoprávních vztazích právnickou osobou), svá procesní práva vykonává a procesní povinnosti plní prostřednictvím organizační složky, jak ji definuje zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, pokud není založena příslušnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových podle zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Za stát vystupuje v řízení ta organizační složka, která je k tomu podle zákona příslušná, což je povinen soud zjistit a jednat s ní, a to dokonce bez ohledu na to, jakou organizační složku označil žalobce v žalobě (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1649/2007, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 10, ročník 2010).
Podle ustanovení §11 odst. 2 o. s. ř. je-li místně příslušných několik soudů, může se řízení konat u kteréhokoli z nich.
Podle ustanovení §84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
Podle ustanovení §85 odst. 5 o. s. ř. obecným soudem státu je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, a nelze-li takto místně příslušný soud určit, soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo.
V daném případě označil žalobce jako žalovanou 1) Českou republiku – Městský soud v Praze, se sídlem v Praze 2, Spálená 6/2. Obecným soudem žalované 1) je tudíž Obvodní soud pro Prahu 2.
Podle §104a odst. 4 o. s. ř. bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu, rozhodne tento soud, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný. Ve smyslu §104a odst. 6 o. s. ř. současně uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu řízení; ustanovení §105 o. s. ř. tím není dotčeno.
Nejvyšší soud – vzhledem k tomu, že sám není v dané věci věcně příslušný – proto rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné okresní soudy (§9 odst. 1, §104a odst. 4 o. s. ř.); současně – s odkazem na §104a odst. 6 o. s. ř. – rozhodl, že věc bude postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 2 (§11 odst. 2, §85 odst. 5 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 10. 2021
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.
předseda senátu