ECLI:CZ:NS:2021:23.ND.505.2021.1
sp. zn. 23 Nd 505/2021
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobce F. Š. , nar. XY, bytem XY, toho času a s adresou pro doručování Věznice Plzeň, Klatovská 202, 306 35 Plzeň, proti žalovaným 1) Ústavnímu soudu , se sídlem Joštova 8, 660 83 Brno 2, IČO 48513687 a 2) R. S. , soudci Ústavního soudu, s adresou pro doručování Joštova 8, 660 83 Brno 2, o žalobě na ochranu před diskriminací a přiměřeném zadostiučinění, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 23 Nd 505/2021, takto:
I. K projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy.
II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Městskému soudu v Brně, se sídlem Polní 994/39, 639 00 Brno.
Odůvodnění:
Nejvyššímu soudu bylo dne 15. 9. 2021 doručeno podání žalobce, označené jako „návrh na zahájení řízení“, jímž se žalobce domáhá ochrany před diskriminací, kterou spatřuje v tom, že došlo k jeho nezákonnému odsouzení k trestu odnětí svobody, v jehož důsledku došlo k zásahu do jeho práva na soudní ochranu a ke zhoršení jeho zdravotního stavu. Žalobce požaduje, aby žalovaní při výkonu funkcí upustili od diskriminačního jednání a snižování jeho lidské důstojnosti při uplatňování jeho práv na soudní ochranu a odstranili jeho následky, a aby žalovaný 1) byl zavázán zaplatit žalobci částku 150 000 Kč a žalovaný 2) částku 300 000 Kč, jako náhradu nemajetkové újmy mu vzniklé. V neposlední řadě žalobce navrhuje nařízení předběžného opatření k zajištění důkazů a zajištění částek na náhradu nemajetkové újmy a zdržení se dalšího diskriminačního jednání žalovaných vůči němu, zejména označování žalobce za „kverulanta, šikanózní osobu zneužívající práva na informace“.
Podle §9 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 2. 2019 (viz čl. IV a XII zákona č. 287/2018 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Podle §9 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
V dané věci nerozhoduje Nejvyšší soud jako soud prvého stupně podle §9 odst. 3 o. s. ř., a není tedy oprávněn rozhodnout o předmětném podání, které mu bylo žalobcem podáno jako soudu věcně nepříslušnému.
Podle §21a odst. 1 o. s. ř. za stát před soudem vystupuje: a) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v případech stanovených podle zvláštního právního předpisu, b) organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu v ostatních případech.
Je-li účastníkem řízení stát (jenž je v soukromoprávních vztazích právnickou osobou), svá procesní práva vykonává a procesní povinnosti plní prostřednictvím organizační složky, jak ji definuje zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, pokud není založena příslušnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových podle zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Za stát vystupuje v řízení ta organizační složka, která je k tomu podle zákona příslušná, což je povinen soud zjistit a jednat s ní, a to dokonce bez ohledu na to, jakou organizační složku označil žalobce v žalobě (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1649/2007, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 10, ročník 2010).
Podle ustanovení §11 odst. 2 o. s. ř. je-li místně příslušných několik soudů, může se řízení konat u kteréhokoli z nich.
Podle ustanovení §84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
Podle ustanovení §85 odst. 5 o. s. ř. obecným soudem státu je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, a nelze-li takto místně příslušný soud určit, soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo.
V daném případě označil žalobce jako žalovaného 1) Ústavní soud a jako žalovaného 2) soudce Ústavního soudu. Ve smyslu výše citovaných ustanovení o. s. ř. je obecným soudem žalovaného 1) a 2) Městský soud v Brně.
Podle §104a odst. 4 o. s. ř. bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu, rozhodne tento soud, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný. Ve smyslu §104a odst. 6 o. s. ř. současně uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu řízení; ustanovení §105 o. s. ř. tím není dotčeno.
Nejvyšší soud – vzhledem k tomu, že sám není v dané věci věcně příslušný – proto rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné okresní soudy (§9 odst. 1, §104a odst. 4 o. s. ř.); současně – s odkazem na §104a odst. 6 o. s. ř. – rozhodl, že věc bude postoupena k dalšímu řízení Městskému soudu v Brně (§11 odst. 2, §85 odst. 5 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 11. 2021
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu