ECLI:CZ:NS:2021:23.ND.58.2021.1
sp. zn. 23 Nd 58/2021-105
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně GLOBAL CARE s.r.o. , se sídlem Koněvova 2660/141, 130 00 Praha 3 - Žižkov, IČO 28454880, zastoupené JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem se sídlem Jankovcova 1518/2, 170 00 Praha 7, proti žalované FINOX s.r.o. , se sídlem Hybernská 1271/32, Nové Město, 110 00 Praha 1, IČO 26772981, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 26 C 63/2019, o návrhu žalobkyně na odklad právní moci usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2020, č. j. 91 Co 390/2020-90, takto:
Návrh žalobkyně na odklad právní moci usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2020, č. j. 91 Co 390/2020-90, se zamítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 7. 12. 2020, č. j. 91 Co 390/2020-90, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 13. 10. 2020, č. j. 26 C 63/2019-80, kterým byl zamítnut návrh žalobkyně na postup podle ustanovení §9 odst. 4 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění (dále jen „z. č. 549/1991 Sb.“).
Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně, že nejsou pro vyhovění návrhu žalobkyně splněny podmínky podle §9 odst. 4 písm. c) z. č. 549/1991 Sb., když žalobkyně netvrdila, že bude schopna soudní poplatek zaplatit později, a přitom smyslem ustanovení §9 odst. 4 písm. c) z. č. 549/1991 Sb. je pouze odložení povinnosti zaplatit soudní poplatek, nikoliv její prominutí. Vycházel ze skutečnosti, že dřívějším usnesením soudu prvního stupně ze dne 24. 9. 2019, č. j. 26 C 63/2019-34, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 18. 11. 2019, č. j. 91 Co 390/2020-64, byla zamítnuta žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků, a kdy ani v podání ze dne 6. 3. 2020, v němž žalobkyně opětovně požádala o osvobození od zaplacení soudního poplatku ve výši 1 500 000 Kč, neuvedla žádné nové okolnosti a zároveň trvá od předešlého rozhodnutí stav, kdy žalobkyně bez důvodu nevykonává činnost za účelem dosažení výdělku, a proto nelze uzavřít, že nemůže splnit svoji poplatkovou povinnost bez své viny.
Nejvyššímu soudu byl doručen návrh žalobkyně na odklad právní moci usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2020, č. j. 91 Co 390/2020-90, jenž žalobkyně odůvodnila existujícími skutečnostmi naléhavé povahy, které nesnesou odkladu do doby, než soud prvního stupně odešle spis Nejvyššímu soudu k projednání dovolání podaného žalobkyní proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2020, č. j. 91 Co 390/2020-90, s jehož závěry nesouhlasí a domnívá se, že dovolání je proti tomuto rozhodnutí přípustné. Naléhavost odkladu právní moci napadeného usnesení spatřuje v tom, že jejímu právnímu zástupci bylo po nabytí právní moci napadaného usnesení doručeno dne 13. 1. 2021 usnesení soudu prvního stupně, jímž je žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku ve výši 1 500 000 Kč, a v případě, že soudní poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen, bude řízení zastaveno. Žalobkyně zdůraznila, že opakovaně tvrdí, že je ochotna soudní poplatek zaplatit, brání ji v tom však překážka, kdy bez své viny nemůže soudní poplatek zaplatit.
Podle §243 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) může před rozhodnutím o dovolání dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud, jako soud dovolací (§10a o. s. ř.), dospěl k závěru, že uvedené zákonné podmínky podle §243 písm. b) o. s. ř. pro odložení právní moci usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2020, č. j. 91 Co 390/2020-90, nejsou naplněny, neboť je zjevné, že návrh žalobkyně na odložení právní moci směřuje k odložení právní moci usnesení, proti němuž žalobkyně podala dovolání (č. l. spisu 92), avšak proti dovoláním napadenému usnesení není dovolání podle §238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. objektivně přípustné, jestliže podle uvedeného ustanovení není dovolání podle §237 o. s. ř. přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.
Nejvyšší soud proto návrh na odklad právní moci usnesení, proti němuž je žalobkyní podané dovolání zjevně nepřípustné, zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 3. 2021
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu